TIP#2904: Zaměstnavatel po mě chce, abych na svůj Linkedin sdílel firemní příspěvky. Co s tím?
Před osmi lety vznikl tip Může zaměstnavatel nějak mluvit do obsahu mého osobního účtu na sociální síti? řešící něco trochu jiného, tedy to, jestli zaměstnavatel může zkusit řešit, co smíte psát na vlastní, osobní, účty. Ale před pár dny dorazil následující dotaz:
TIP#2804: Mám na YouTube/Instagramu/TikToku cizí autorská díla “pro osobní potřebu”. Co mi hrozí?
Před pár dny jsem potkal jeden takový klasický případ. Kanál na YouTube a tam namluvené audioknihy, včetně obálek těch knih. Bez práv. Dotyčný argumentoval tím, že si to dělá pro sebe” a “nevydělává na tom”.
TIP#2562: Co je to warez
Trochu překvapivě se povídání o warez na 365tipech ještě nevyskytuje. Tedy je tu tip Mám se bát používat weby jako Download.com, Tucows či ty české jako třeba Slunečnice.cz? a Jak vlastně mohu chytit do počítače virus, malware či adware? A jak ho nechytit? kde je “warez” použito, ale chybí vysvětlení. Což je, kupodivu třeba, nedávno jsem narazil na to, že si lidé myslí, že warez je cokoliv co je stahované “nelegálně”.
TIP#2516: Nakupovat na “marketplace” jako tom od Kauflandu, Allegro či AliExpress? Co vám hrozí
Marketplace je chytré zaklínadlo pro online tržiště (obchod), které zprostředkovává prodej mezi kupujícím a prodávajícím – tím není samotné tržiště, takže i když zdánlivě kupujete něco od (například) Kauflandu či Allegro, tak tomu tak není.
TIP#2509: Co je to “fair use” (férové užití) a řídí se tím i evropské/české autorské právo?
“Fair use” najdete (zejména) v americkém autorském právu. Povoluje omezené užití (autorsky) chráněného materiálu, bez potřeby získat svolení od držitele práv.
TIP#2464: Mohu na Linkedin v příspěvku použít libovolnou cizí fotografii či video?
Rozmáhá se na Linkedin takový nešvar. A rozmáhá u úspěšných příspěvků od “úspěšných” lidí. Nelámou si hlavu s tím, co do příspěvku dají za fotku či video. Vykrádají fotky známých autorů, vkládají fotky či videa z filmů či seriálů. Tak si to pojďme zopakovat.
TIP#2312: Mohu pro firemní účet použít hudbu nabízenou Instagramem/TikTokem a dalšími?
Zásadní vzestup TikToku a Instagramu s nástupem videa na výšku doprovázeného dost zásadní složkou, tedy zvukem, přináší dost nepříjemný problém. Firmy si neuvědomují, že nelze vzít libovolnou hudbu/zvuky a ty do Příběhu či Reels zahrnout.
TIP#1953: Co je to cybersquatting?
Cybersquatting (nejčastěji doménový squatting) se týká internetových domén a jde o činnost kdy někdo registruje a blokuje domény, které “patří” někomu jinému s cílem na této činnosti vydělat peníze.
TIP#1906: Jaký smysl má na konec e-mailu dávat taková ta upozornění pro příjemce?
Určitě to znáte. Na konci e-mailu jsou různá, často velmi dlouhá, upozornění plná „právničiny“. Hovoří něco o tom, že mail je určen jen někomu, a pokud vám nepatří, tak ho máte vrátit či smazat. Ideálně před přečtením smazat. Nebo informují o tom, že e-mail není uzavření smlouvy. Těch možných věcí, které na konci mailu najdete je mnoho. A všechny mají jedno společné. Nemají význam a jsou tam zbytečně. Právně jsou k ničemu, jak to například uvádí Economist v Spare us the e-mail yada-yada
TIP#1801: Mohu GIFy z GIPHy volně použít pro jakékoliv účely?
GIPHy je velmi užitečná služba plná animovaných GIFů a tím pádem také běžně zdroj pro obsah na Internetu, sociálních sítích a dalších místech. Zcela běžně vládne přesvědčení, že „když je to na GIPHy, tak je to přece volně použitelné„.
TIP#1785: Co je to robocall, proč je to (v USA) tak zásadní problém a jak se bránit otravnému telemarketingu
Kdo by měl rád ty telefonáty co vám na druhé straně někdo začne nabízet nějaké zboží. Říká se tomu telemarketing a obrana proti tomu žádná není. U serióznějších firem si vaše číslo zapíší jako „nevolat“ a dodrží to. Ty neseriózní vám prostě budou volat znovu a znovu. Pokaždé z jiných čísel, takže nemáte šanci to blokovat.
TIP#1774: Chcete pro někoho udělat návrh webu či sociálních sítí? Nezkazte to
Čas od času se setkávám s tím, že někdo pro někoho dělá nějaký návrh webu (a k tomu i případných sociálních sítí) a udělá to v reálu. Tedy zaregistruje doménu, zprovozní někde web na té doméně, založí účty na Twitteru, Facebooku či Instagramu. Je jedno jestli je to v rámci nějakého výběrového řízení a nabídek nebo prostě jenom proto, že se o tom začalo někde komunikovat.
TIP#1631: Vlastní někdo hashtagy? Mohu používat jaký hashtag chci?
Občas na tohle téma narazím u klientů a nejvíce pikantní to je tam, kde se nějaký člověk z marketingu domáhá toho, že „jejich“ hashtagy přece nikdo bez svolení nesmí používat a snaží se dokonce určovat pravidla používání. Čas od času se něco takového stane i menší aférkou v zahraničí. Nedávno si na tohle téma naběhli v Disney (viz Hey, Disney. #MayThe4th be with you, but nobody owns a hashtag)
TIP#1431: Jak je to s autorskými právy pro animovaný GIF?
AdWeek v Could That GIF Get You Sued? ukazuje klasický příběhm kdy značka (Pizza Hut) vezme ze sociálních sítí (TikTok) nějaký animovaný GIF a použije ho pro vlastní propagaci a účely. Až poté co se dotyčný (v tomto případě dotyčná) ozve, tak firma příspěvek s ukradeným obsahem smaže a pak hraje mrtvého brouka. Ani slovo omluvy, žádná snaha o domluvu s autorem původního videa.
TIP#1338: Mohu někoho (třeba kamaráda či kamarádku) vyfotit a dát fotku na sociální sítě?
Jestli si chcete ušetřit další čtení, tak jednoduchá odpověď na otázku z titulku je. Můžete, ale jedině pokud s tím souhlasí. V širší podobě to platí o fotce jakéhokoliv člověka, ať už je cizí či ho znáte, nebo je to (dokonce) rodinný příslušník.
TIP#1335: Vlastním práva k fotografii, ve které jsem zachycený?
Možná špatná zpráva pro vás, protože to že vás někdo vyfotografoval nemění nic na tom, že ten někdo je autorem fotografie a vy k ní nemáte (automaticky) žádná autorská práva. Týká se vás pouze ochrana osobnosti, takže můžete zakázat autorovi takovouto fotografii využívat, ať už komerčně či nekomerčně. A zejména ne tak, aby využití nějak poškozovalo práva či pověst toho, kdo je na fotografii zachycený (tedy vás).
TIP#1189: Co je to geofencing, geoblocking a proč je Internet blokovaný teritoriálním dělením světa
Geofencing či (možná lépe) geoblocking je označení pro blokování obsahu na Internetu podle toho odkud přistupujete. Je to běžné na YouTube, kde dost často narazíte na video, které vám prostě neukáží, protože jste z Evropy. Je to běžně na stovkách amerických webů a služeb, kde se provozovatelé ukázali jako neschopní ignoranti a kompletně zablokovali celou EU „protože GDPR“.
TIP#1097: Je bezpečné používat zdarma poskytované služby VPN?
VPN (Virtual Private Network, virtuální privátní síť) používáte proto, že chcete na Internetu bezpečné přenášet data – tak aby je nikdo nemohl vidět ani měnit, aby nikdo nevěděl na jaké weby chodíte. VPN pomáhají zabezpečit komunikaci, ale také obejít cenzory a chránit novináře či aktivisty. Používají se i při stahování filmů a hudby, v momentu kdy chcete skrýt tuto poněkud problematickou činnost. Ale také v okamžiku, když někdo omezuje přístup k obsahu podle toho, odkud pochází návštěvník.
TIP#1090: Jaký je u e-shopu rozdíl mezi servisními. transakčními a marketingovými e-maily?
Provozujete e-shop? Máte oddělené transakční a marketingové e-maily? Měli byste, je to jedno z velmi zásadních pravidel a s nástupem #GDPR se navíc ukázalo, jak málo e-shopy chápou, že transakční a marketingové e-maily jsou dvě zcela rozdílné věci.
TIP#1083: Kde zdarma stahovat hudbu? Legálně stahovat
Kdysi dávno vznikl tip doporučující Spotify coby fantastický zdroj zdarma dostupné hudby, Jak mít legálně hudbu. Spotify, Apple Music, Tidal, Google Play a ti další a později pokračování v podobě Co si pořídit místo aplikace Spotify? . Platí to stále, jen nejde o stahování, ale o poslouchání s pomoci streamingu. V tomto ohledu je Spotify skvělé a jedinečné, bez placení ho můžete používat a jediné co vás potká jsou vkládané reklamy. Co když ale chcete hudbu stahovat? Legálně, samozřejmě.
TIP#1066: Co je to opt-in, opt-out a double opt-in. Jak to souvisí s GDPR a e-mail marketingem?
S blížícím se GDPR se čas od času objevují články operující s termíny opt-in a opt-out, nejvyšší čas se na ně podívat i ve zdejším „slovníčku“ termínů. Byť, popravdě, s GDPR to nemá vcelku nic společného – jde o věci platné už dlouhé roky.