Jedna z věcí, kterou si po zprovoznění notebooku budete nejspíš muset správně nastavit je chování při zavření víka a při stisku vypínacího tlačítka. Bývá poměrně praktické na zavření víka navázat pouhé uspání a na stisk vypínacího tlačítka dát hibernaci.
Pokračování textu Jak ve Windows nastavit. co se stane po zavření víka notebooku
Máte web s obsahem, vydáváte články (něco jako @365tipů například), ty obsahují štítky. Už jste zvládli proces práce se štítky i čas od času udržujete štítky. Je samozřejmě nutné, abyste štítky také správně na webu používali (nasadili) – není to jenom „interní“ pomůcka, byť tuhle roli rozhodně nepodceňujte.
V prvním díle Jak pracovat se štítky u článků? je hodně detailní postup a pravidla, které určují použití existujících štítků a tvorby nových štítků. Po určité době vás ale vždy čeká revize štítků – je dobré to dělat jednou za 3 až 6 měsíců (ale můžete i častěji) a cílem je poněkud uklidit. Popravdě, častější (ideálně měsíční) úklid je lepší (a čím více článků vydáváte, tím spíše to bude potřeba dělat častěji). Bude trvat méně dlouho a nestihne se napáchat tolik škody vytvořením záplavy zbytečných štítků (a tím i jejich archivních stránek).
O štítcích tu byla řeč někdy dávno před třemi lety v Štítky (i hashtagy) jsou dobrá cesta k zprostředkování obsahu i dalším věcem. Je to dost obecné, a i když k tomu přidáte Jednou za čas si dělejte kontrolu rubrik a štítků. Budete dost překvapení, tak to vlastně není až tak dobrý návod jak pracovat se štítky u obsahového webu, tedy se štítky, které chcete přidávat k článkům. Tomu se bude věnovat první díl – v druhém probereme údržbu a v posledním třetím to, jak štítky prezentovat na webu.
Jeden by řekl, že vlastnictví internetové domény by mělo přinášet to, že se snadno dozvíte kdo je vlastníkem. Skutečnost je ta, že s příchodem GDPR to registrátoři (včetně českého CZ.NICu) ještě znepříjemnili. Pokud narazíte na .cz doménu porušující zákon, okrádající lidi, porušující vaše práva, tak se nedozvíte prakticky vůbec nic. Celé je to ještě vylepšené tím, že údaje o vlastnících domén nejsou nikým kontrolované, takže u něčeho škodlivého/škodícího je běžné, že jsou kompletně vymyšlené. Byť přesně tohle je v rozporu s pravidly pro registraci a „vlastnictví“ domén.
Facebook už několik let chce proniknout přímo dovnitř firem a poskytovat komunikační nástroje schopné konkurovat něčemu jako je (třeba) Yammer, Slack, G-Suite, Office 365 a další. Produkt k tomu určený se jmenuje Facebook Workplace – dlouho dobu byl „na pozvánky“ a stále je spojen s řadou omezení a měl by se stát plně placeným. Spuštěn byl v roce 2016 (Jako Facebook At Work, nyní Workplace by Facebook) a Facebook uvádí, že ho používá více než 30 tisíc firem.
Taková ta letitá zapeklitost, pokud například Stránka na Facebooku porušuje vaše autorská či jiná práva, tak potřebujete zjistit, kdo ji provozuje a kontaktovat ho (či je). Může k tomu být ale i nějaký jiný důvod, než zrovna řešení nepříjemností s nějakou nepravostí. Třeba prostě chcete spolupracovat, nebo tam narazíte na nějakou chybu a chcete na ni upozornit. Jenže, velmi rychle zjistíte, že zjistit nelze nic. Pokračování textu TIP#1191: Jak zjistit, kdo je správce Stránky na Facebooku, profilu na Twitteru či Instagramu? Jak kontaktovat?
