“Fair use” najdete (zejména) v americkém autorském právu. Povoluje omezené užití (autorsky) chráněného materiálu, bez potřeby získat svolení od držitele práv.
Ne vše ale je možné schovat pod “fair use” a jak se dozvíte ještě o kousek dále, tak to není možné aplikovat v Česku ani v Evropě.
Případné spory ve kterých hraje roli “férové užití” mohou navíc skončit na tom, že o férové užití vůbec nešlo. Posuzuje se účel a charakter užití, například zda jde o komerční použití či vzdělávací účely. Roli hraje i povaha chráněného díla a samozřejmě rozsah a podstatnost části použité vzhledem k celku. Vliv ale může mít i dopad na tržní hodnotu chráněného díla.
Evropské a české autorské právo nemá přesný ekvivalent „fair use“. Namísto toho mají evropské země, včetně České republiky, seznam konkrétních výjimek a omezení, které umožňují určité použití chráněného materiálu bez svolení držitele autorských práv. Tyto výjimky se mohou týkat například použití díla pro vzdělávací účely, pro novinářské účely, pro výzkum a mnoho dalších.
Pro konkrétní definice je vhodné si prostudovat Autorský zákon (Zákon č. 121/2000 Sb.). Pro některé konkrétní příklady se můžete například podívat do následujících tipů:
- Mohu z Internetu (z Google) vzít fotku a použít ji?
- Jak je to s autorskými právy pro animovaný GIF?
- Mohu GIFy z GIPHy volně použít pro jakékoliv účely?
- Vlastním práva k fotografii, ve které jsem zachycený?
- Co to znamená royalty-free?
- Co to znamená Creative Commons a proč (a k čemu) se vám to může hodit
- Mohu na Linkedin v příspěvku použít libovolnou cizí fotografii či video?
- Mohu pro firemní účet použít hudbu nabízenou Instagramem/TikTokem a dalšími?
Je vhodné pamatovat, že autorská práva se týkají řady forem – textu, fotek, ilustrací, videí, hudby, atd. A také to, že vedle autorských práv je nutné dbát i na dodržování práv osobnostních.
Na to že byste při přistižení při porušování autorských práv tvrdili, že jde o „fair use“ prostě zapomeňte.
