TIP#1066: Co je to opt-in, opt-out a double opt-in. Jak to souvisí s GDPR a e-mail marketingem?

S blížícím se GDPR se čas od času objevují články operující s termíny opt-in a opt-out, nejvyšší čas se na ně podívat i ve zdejším „slovníčku“ termínů. Byť, popravdě, s GDPR to nemá vcelku nic společného – jde o věci platné už dlouhé roky.

Pokračování textu TIP#1066: Co je to opt-in, opt-out a double opt-in. Jak to souvisí s GDPR a e-mail marketingem?

Reklamy

iOS 11.2 přinesl do iPhone a iPadu nové Apple Pay, co byste měli vědět

Urychleně vypuštěný iOS 11.2 poněkud předčasně zpřístupnil i Apple Pay pro vlastníky iPadů i iPhone. Což přineslo jednu nepříjemnost a pár věcé, které byste měli vědět.

Pokračování textu iOS 11.2 přinesl do iPhone a iPadu nové Apple Pay, co byste měli vědět

TIP#953: Jak z (nejenom) Amazonu (v praxi z Amazon.de) koupit zboží, které odmítají doručit do Česka?

Celé je to takové zvláštní s tím „českým“ www.amazon.cz co vás přesměruje na www.amazon.de a budete tam mít k dispozici občas něco přeloženého a zbytek napevno v němčině. Bez možnosti si ten zbytek vybrat třeba alespoň v angličtině. Ale budiž, tohle se ještě dá přežít. To nejhorší je, že když si budete chtít objednat například Amazon Echo, tak máme smůlu, protože „na adresy v Česku toto zboží nedoručují“. Protože prý Česku neumí všechno co má umět, tak ho dodávat nebudou a nebudou.

Pokračování textu TIP#953: Jak z (nejenom) Amazonu (v praxi z Amazon.de) koupit zboží, které odmítají doručit do Česka?

TIP#902: Potenciál nebo potencionál? Co je kdy správně? A je vůbec?

Tohle je jedna z těch hodně zábavných jazykových zapeklitosti. Slovo potencionál totiž ve skutečnosti vlastně skoro neexistuje a správně je ta prostě kratší varianta potenciál. A také potenciální, potenciálně a tak podobně. Potencionál nakonec nenajdete ani v kontrole pravopisu.

Pokračování textu TIP#902: Potenciál nebo potencionál? Co je kdy správně? A je vůbec?

TIP#881: Co je to Streisand Effect? Aneb proč je lepší někdy věci neřešit

Jedním ze základů Public Relation (PR) a komunikace je znalost obecně platných zákonitostí. Proto je dobré vědět o „Streisand effekt“ neboli „efektu Streisandové„. Jde o jednu z nejzákladnějších zákonitostí komunikace, zejména té internetové, ale platí to obecně. Byť Internet tenhle efekt dokáže dotáhnout k dokonalosti. A paradoxně je také jednou z nejčastěji ignorovaných.

Pokračování textu TIP#881: Co je to Streisand Effect? Aneb proč je lepší někdy věci neřešit

TIP#861: Můžete věřit mainstreamovým médiím? Jak vlastně přistupovat ke zprávám z novin (a Internetu)?

To, že existují lžimédia vytvořená proto, aby ovlivňovala volby, veřejnost, manipulovala a vymýšlela si věci je jasné. Trochu specifickou kategorií jsou záplavy konspiračních webů, stejně jako existence bulvárů či tabloidů. Tohle všechno jsou ale poměrně dobře (pokud dokážete používat mozek, úsudek a kritické myšlení) poznatelné věci a lze se jim snadno vyhnout. Stejně snadno jako je usvědčit ze lži. Jenže. jak je to s tzv mainstreamovými médii? Kterým médiím vlastně můžete věřit?

Pokračování textu TIP#861: Můžete věřit mainstreamovým médiím? Jak vlastně přistupovat ke zprávám z novin (a Internetu)?

TIP#777: Jaký je rozdíl mezi průměrem a mediánem a proč je důležité správně vybrat?

O posledním dubnovém víkendu se v tisku objevila informace o tom, že průměrná mzda státních zaměstnanců v Česku je 28 393 Kč. Což opět oživilo debaty o tom, že něco takhle vysokého je pro většinu lidí ve státní správě něco nedosažitelného. A také úvahy nad tím, proč novináři použili průměr místo mediánu.

Pokračování textu TIP#777: Jaký je rozdíl mezi průměrem a mediánem a proč je důležité správně vybrat?