Pokud chcete začít prvním dojmem asi tak dvou hodin po vybalení a zprovoznění? Působí to na první pohled trochu jako plastová hračka (to vás ale brzy přejde). U které budete tak trochu tápat a občas nechápat, proč zbytečně komplikují život. Proč třeba prostě nemůžete zapnout a hrát (musíte něco jako třikrát říci BeetleJuice aby to šlo, ale tohle jde vypnout v Nastavení).
Proč sice můžete dělat screenshoty, ale nemůžete je dostat do počítače (jedině oklikou). Proč tomu dali jen 32 GB paměti (a vy si nekoupili dost velkou microSD kartu). Proč to nejde připojit na televizi. Proč nejsou viditelně a jasně označeny ty různorodé otvory. Na co to vlastně má USB konektory? Půjdou k tomu připojit Bluetooth zařízení? Ale třeba i proč se účet dá založit jen na webu, kde velmi brzy zjistíte že to má několik úrovní a podob.
Je dost jisté, že dlouhé měsíce poté budete skřípat zuby nad opakující se nutností párovat bezdrátové ovladače (běžně při odejmutí, při každém připnutí). Je ale také dost jisté, že budete doufat, že to nějak Nintendo všechno časem v aktualizacích zlepší. Každopádně, první dojem je, že to vypadá hodně zábavně a že bohužel nějak zapomněli na další hry, zejména nějaké dostupné zdarma nebo aspoň ve freemium podobě.
Ale pojďme zpět na začátek.
Pokud si pořídíte Switch, tak rozhodně se Zeldou. Doporučil bych ten co má barevné ovladače. A přibalte k němu 128/256 GB microSD, protože paměť to má fakt malou (25 GB volno). Budete potřebovat i WiFi, protože připojení k Internetu je dost nutnost pro aktualizace. Poslouží i pro přístup do Shopu, ve kterém je všechno za peníze (a nic moc tam není). Budete potřebovat počítač nebo něco s prohlížečem, protože si budete chtít založit účet. Na e-mail, kde budete moci pochopitelně potvrdit založení. Založte si ho co nejdříve, než vám vyfouknou váš oblíbený nick. Založit si ho samozřejmě nemusíte, ale právě Shop bez něj nebude použitelný.
Po vybalení se vám poměrně snadno podaří vše zprovoznit. Mile vás překvapí dotykový displej, dost podstatné pro občasné nutné psaní na klávesnici. Pocit plastikové hračky asi hned tak nezmizí, zejména pokud jste si zvykli na ne-hračkové zpracování telefonů či tabletů (iPad například a zejména). Ale je to jen pocit, je to celé dobře zpracované a jakkoliv „rozebírací“, perfektně to vše drží. Více plastiková je dokovací stanice, která je opravdu hodně „fórová“ (může se vám i rozložit, ale stačí vše zacvaknout zpět).
Čeká vás minimálně první aktualizace systému (bez té se například nedostanete do e-shopu) a koupili-li jste si Zeldu, tak poněkud delší a větší aktualizace Zeldy. Tohle všechno vám začne požírat vnitřní paměť, takže ta zmínka o pořízení microSD opravdu není zbytečná.
Připojení k televizi je super
Dokovací stanici si umístěte někam k televizi, budete ji potřebovat pro nabíjení, ale také pro moment, kdy chcete Switch připojit k televizi přes HDMI. Bez dokovací stanice a napájení to nepůjde. Ano, do dokovací stanice musíte dodat šťávu. Na televizi to vypadá mimochodem skvěle. Byť držet v ruce ty dva mini ovladače působí divně, takže si vzpomeňte, že v krabici bylo cosi, do čeho je můžete vložit a získat „něco jako“ klasický herní ovladač. Těch věcí v krabici bylo mimochodem víc a rovnou vám prozradím, že budete mít problém je někam nezaložit.
Zelda je boží. Fakt boží jak na konzoli, tak na televizi. Ale až od okamžiku, kdy se dostanete ven. Kouzelné zpracování. Poměrně jednoduché ovládání (alespoň na začátku, pak už ale budete zkušení, úvodní Náhodní plošina vás postupně podstatné věci naučí). Ovládá se přes oba ovladače (nebo tím že je spojíte do jednoho většího), občas můžete použít dotykový displej, funguje i pohybové čidlo. K Zeldě se někdy budu muset vrátit, protože tohle je zrovna hra, kterou je prostě potřeba hrát.
Málo her, drahé
Ano, her je málo a jsou prostě za peníze. Přiznám se, že zvyky z mobilních telefonů a tabletů prostě jsou železná košile. Můžete si pořídit demo hry pro dva (Superclips) a když si prohlédnete e-Shop, tak žádné další hry demo verze nemají. Mimochodem, každý vstup do e-shopu po vás bude chtít heslo, což je zcela pekelná záležitost a nezbývá než doufat, že Nintendo pochopí, že heslo se má vyžadovat, jenom když dochází k nákupu. A nutno dodat, že nabídka her je nejenom malá, ale jsou neuvěřitelně drahé.
Na hrách pro Switch vás pak překvapí ještě to, že může běžet jenom jedna, takže pokud máte spuštěnou a rozehranou Zeldu, tak další nespustíte, dokud Zeldu nezavřete. Jakkoliv chápu, je to „jen“ konzole, ale tohle dnes zvládají Androidy bez problém (a iOS omezeně, ale pořád tam může běžet víc věcí).
Zvláštností na ovládaní her pro Switch je, že ne vždy reagují na dotyk. Prostě zapomeňte na to, že máte v ruce tablet, některé hry napsali jejich autoři jenom pro herní ovladače. Zábavné. Časem objevíte ještě i to, že ne všechny hry je možné pustit na televizi. Vážně.
TIP: Zdejší Nintendo Switch tipy a triky se chystá růst a růst.
V Jak pro Nintendo Switch kupovat hry? zjistíte, jak ty hry vlastně můžete kupovat (a platit) a najdete tam i něco o zmatku, popsaném v dalších odstacích.
Účet a nic moc věci na webu
Projdete si na webu váš účet (nezapomněli jste na silné heslo abyste měli na co nadávat na konzoli při vstupu do e-shopu?) a možná si tam připojíte nějaké sociální sítě. Abyste později zjistili, že to vliv na vaší konzoli nemá a budete to muset udělat na konzoli (tam připojíte jen Facebook a Twitter) a bude to jediná možnost jak dostávat ze Switche screenhoty (mimo vytahován microSD karty).
Zapomeňte, že by snad microSD se hrou šla dát do jiného Switche, toto není podporováno. Ale můžete hru z konzole odstranit a na jiné znovu nainstalovat. Tedy za předpokladu, že konzoli spárujete se svým účtem. Na samotné konzoli založte lokální účty ostatním členům vaší rodiny, ať můžete hrát každý své rozehrané věci. Šikovná vychytávka.
Pokud jste SD kartu do Switche přidávali až později, můžete si Nastavení přesunout screenshoty i věcí z interní paměti na SD kartu (a případně i zpět). Což je opravdu dobrý nápad, interní paměť opravdu není zrovna velká. Ohlídejte si i to, že instalace her probíhá na SD kartu.
Máte-li malé děti, můžete na webu aktivovat Rodičovské zámky. Jak to funguje se mě ale neptejte, já tyhle věci usilovně vynechávám a nevěřím na ně. Ale věřím, že někomu se to hodit bude. Slouží k tomu ještě navíc mobilní aplikace pro telefon.
Vedle webu s účtem ještě existuje my.nintendo.com, kde se hrají na nějaké sbírání bodů a celé je to neuvěřitelně zmatené ale zato hodně červené. A dříve nebo později narazíte na divné věci jako Mii či Nintendo Network ID u kterých vůbec nepochopíte co tím vlastně chtějí říct. Dobrá zpráva je, že bez toho můžete v pohodě existovat.
Osobně jsem například ani po mnoha hodinách nepřišel na tak jednoduchou věc, jak si k Nintendo účtu nahrát profilový obrázek. Ale nepodařilo se mi přijít ani na to, jak účtu přidat platební kartu, abych si mohl v e-shopu něco koupit. Pokud se ptáte, Jaké hry si pořídit pro Nintendo Switch?, tak jak už bylo řečeno, je jich hodně málo. A kupují se buď v klasickém obchodě (modul se hrou) nebo v e-shopu.
Spoustu věcí to prostě neumí
Mimochodem, Switch neumí Bluetooth. Ano, špatná zpráva. Ovladače jsou sice Bluetooth (levý má problémy s dosahem), ale sluchátka ani další bluetooth věci si nepřipojíte. Neumí to. Mimochodem, logicky, nezapomeňte, že pokud ovladače nebudete dávat spolu s konzolí nabíjet, tak … nebudou nabité (viz Jak se nabíjejí Joy-Con ovladače pro Nintendo Switch? Jak dlouho vydrží na jedno nabití? a Mohu Nintendo Switch nabíjet z baterie/power banky?)
Libít se vám ale bude. že Joy-Con můžete připojit k PC, MACu či Androidu.
Klasické Joy-Con ovladače by bez problémů měly dát 10m dosah, v příznivém případě i více. Jeden z nich s větším dosahem zlobí, má špatně umístěnou anténu. Pomáhá vše co patří k Bluetooth – přímá viditelnost, eliminovat rušení. Vedle spojení dvou Joy-Con pomocí grip do podoby klasického herního ovladače si klasiku v Pro podobě můžete i pořídit.
No a protože to není tablet, tak to nemá prohlížeč ačkoliv by bylo skvělé, kdybyste na tom mohli brouzdat po Internetu. Neumí to tím pádem ani YouTube (doplněna byla v listopadu 2018, ke stažení v obchodě), ani videa odkudkoliv odjinud. Ani ty připojené sítě to neumí jinak, než jenom jako „odeslat screenshot“. Tady je pořád naděje, že jednoho dne Nintendo tohle umožní, zejména když tam prohlížeč schovaný je.
TIP: Zdejší Nintendo Switch tipy a triky se chystá růst a růst.
Chybí nakonec i původně slibovaná Virtual Console, která má umožnit hrát hry z předchozích konzolí. Ve slibech Nintenda jsou věci jako Netflix a podobně, ale těžko říci kdy.
Neumí to ale zatím nic co začíná slovem „online“, ale i to slibuje Nintendo na později. Půjde samozřejmě o měsíčně placenou službu, která by na počátku měla být dostupná na chvíli zdarma. Co bude její součástí není známo.
Pokud neumíte angličtinu, němčinu nebo nějaký ten jiný z několika jazyků co Switch umí, tak budete mít smůlu. Česky to pochopitelně neumí a třeba taková Zelda je o příběhu a plněn úkolů, takže potřebujete vědět co dělat. Česky neumí ani klávesnice, byť dlouhé držení klávesy vám umožní znaky s háčky a čárky vyvolat.
Jak se na Nintendo Switch hraje
Dobře se drží v ruce, když si najdete správnou pozici pro ruce, tak v pohodě obsáhnete vše na ovladačích. Je to konzole, takže se musíte naučit co dělá který knoflík. Ovládání hlasitosti najdete nakonec také snadno (tlačítka hned vedle zapínacího), ovládání jasu najdete jenom v Nastavení nebo rychleji přes delší podržení tlačítka Home.
Rychlost a grafiku mohu posoudit pouze ze Zeldy a působí to skvěle. Switch začne trochu topit (odvod tepla je nahoře), jakkoliv někde píší o sekání se, nezaregistroval jsem ho. Zelda má grafické zpracování kouzelné, poměrně hodně detailů a umí spoustu věcí.
Pro hraní na televizi bych asi rychle uvažoval o pořízení Pro ovladače, tedy samostatného klasického – to věčně odebírání Joy-Con ovladačů a skládání do podoby většího je trochu otravné.
Baterka vydrží tak na tři hodiny, samozřejmě to ovlivňuje i jas displeje. Stejnou dobu budete potřebovat na nabití, tedy za předpokladu vypnutí nebo uspání. Switch má USB-C, takže teoreticky můžete nabíjet přímo, ale bude to potřebovat silný nabíječ, dost to žere. A nabíjet při hraní bude s velkým otazníkem.
TIP: Zdejší Nintendo Switch tipy a triky se chystá růst a růst.
Omezená výdrž má jednu kladnou stránku, nestrávíte hraním Zeldy celý den, ale přinutí vás to přestat hrát a vrátit se k práci. Vážně. Na druhou stranu, USB-C power banka by vám mohla poskytnout pár dalších hodin hraní. V upsaném (sleep) stavu zmizí jedno, dvě procenta baterie za zhruba dvanáct hodin.ce
V handheld hraní, tedy když držíte konzoli i s Joy-con ovladači v ruce, je velikost displeje dostačující. V tabletop, tady umístění na stole a ovladače v ruce, je displej logicky malý, na větší vzdálenost nic nepřečtete, tohle chce spíše připojit na televizi. Tabletop hraní má ale ještě další vychytávky, jako že by například mělo jít „propojit“ více konzoli a hrát ve více než „jenom“ ve dvou lidech. A když už jsme u displeje, viditelnost na sluníčku klasicky nic moc, ale za to Nintendo nemůže
Sluchátka přes Bluetooth nepřipojíte, bohužel, dost zásadní nedostatek. K dispozici je ale klasický audio jack, takže si budete muset vystačit s touto cestou. V říjnu 2017 s Switch OS 4.0.0 dorazila možnost připojit bezdrátová sluchátka, ale bohužel jedině přes USB adaptér.
Nějaké ty parametry
720p (1280×720) kapacitní displej má 6.2″ palce a do televize umí pouštět 1080p (protože DisplayPort) a 5.1 surround zvuk, do sluchátek nebo přímo pouze stereo. Grafiku pohání Nvidia Tegra. Samotná konzole má ve spodní části USB-C, pomocí kterého se propojí do dockovací stanice, ve které jsou další dva USB 3.0 klasické porty na levé straně a jeden uvnitř. Uvnitř je i HDMI a USB-C pro napájení.
32 GB interní paměti (necelých 26 GB volno), microSD karta až do 2 TB, ale jak asi tušíte, víc než 256 GB stejně na trhu není. Pravý Joy-Con má IrDa a NFC. Nechybí pohybová čidla. V horní části konzole najdete ještě 3.5 mm stereo jack pro sluchátka, vývod chlazení (uvnitř konzole je ventilátor), zapínací tlačítko a ovládání hlasitosti.
V klasickém balení získáte konzoli, dva Joy-con ovladače, Grip co je spojí do jednoho „velkého“, dvojici nasazovacích prvků s držákem na ruku pro hraní pohybově orientovaných her, napájecí zdroj, dockovací stanici a HDMI kabel.
Pořídit si můžete ještě nějaké další Nintendo Switch příslušenství, Pro herní ovladač který bohužel postrádá připojení sluchátek, Grip co umí nabíjet Joy-Con ovladače (jinak se nabíjejí jenom při připojení ke konzoli). Nechybí ani pouzdro pro přepravu a fólie na displej a takové zábavnosti jako LAN adapter (USB – Ethernet), volant a nabíječka do auta. Neuškodí připomenout, že to má USB a do docku je možné připojit klávesnici. Jestli něco dalšího, to bude potřeba teprve zjistit.
Co cena? Koupit či nekoupit?
Nintendo Switch působí poměrně draze – okolo 300 – 350 USD venku za samotnou konzoli, k tomu nějakých těch pár desítek dolarů navíc alespoň za Zedlu. V Česku konzole okolo 9000 Kč a Zelda dalších zhruba 1800 Kč. Osobně jsem Nintento switch koupil v Xzone.cz, včetně Zeldy, měli skladem a druhý den jsem měl v Praze cestu okolo.
Už jen pro tu Zeldu říkám koupit. Samozřejmě stále tak nějak doufám, že se Nintendo vzpamatuje a pro Switch bude příští rok či dva kupa dalších zajímavých her a že dorazí podpora Internetu s prohlížečem, přehráváním videí a dalšími vychytávkami.
TIP: Zdejší Nintendo Switch tipy a triky se chystá růst a růst.
