Je to vlastně docela zajímavé, lidé stále běžně kupují displeje s rozlišením 1920×1080 (1080p. Full HD). Standard co vznikl někdy v roce 2007 a displeje a monitory s tímto rozlišením jsou stále běžně dostupné.
Má to ale smysl (např 24” Samsung S43GC, 100 Hz, IPS)? Když dnes je běžné zhruba toto?
- 2560×1440 (QHD/2K) – dnes už mainstream pro 27″ monitory. Příklad. MSI PRO MP275QPG, 100 Hz, IPS, běžně za 4000 Kč, slevy hodně pomohou
- 3840×2160 (4K UHD) – čím dál častější, hlavně nad 27–32″. Příklad: 32″ Samsung Smart Monitor M70D, VA, 60 Hz, rozhodně nad 4000 Kč a ty s lepšími parametry i nad 8000 Kč.
A mobilní zařízení často mají ještě vyšší hustotu (retina, OLED panely). Rozlišení navíc není faktor jen čistě u displeje, ale také u notebooků a tabletů.
TIP: Jak je to s těmi QHD, UHD, FHD a u monitorů a displejů? Co to znamená a co vědět?
Proč kupovat 1920×1080
Cena je jednoznačně dost dobrý důvod. Nejlevnější monitory i displeje, i výrazně pod 3 tis. Kč.
Kompatibilita tam kde větší rozměr může dělat komplikace.
Nízké nároky na hardware, ideální pro hry a multimédia kde pak není potřeba výkonná grafika, méně zatěžuje GPU i CPU. Prostě k méně výkonnému počítači se moc nevyplatí koupit velký 4K UHD.
Spotřeba energie tím, že je zde menší počet pixelů = nižší zátěž, u notebooků delší výdrž na baterie.
Multimédia kde stejně většina streamovacích služeb běží ve Full HD (ne každá má 4K).
Ideální pro menší úhlopříčky, tj. do 22–24″ kde Full HD ještě použitelné bez výrazného zrnění.
Firemní a školní prostředí, takže například kancelářské notebooky, druhé displeje, call centra apod., kde není priorita vysoké rozlišení. Právě jako druhý monitor je menší 1920×1080 dost užitečný.
TIP: Práce na dvou displejích vs. práce na jednom velkém displeji
Gaming v e-sportu kde rychlé 24″ FHD monitory s 240 Hz jsou pořád standardem pro CS:GO/Valorant/LoL hráče.
Proč 1920×1080 dnes nedává smysl
Nízká jemnost pixelů kde na 27″ a větších už texty a obrázky vypadají zrnitě.
Multitasking kde menší plocha pro více oken, horší produktivita než u QHD/4K.
Budoucnost obsahu v tom, že 4K se stává normou (YouTube, Netflix, konzole).
Návyky z mobilů kde kdé mají telefony s vyšší hustotou pixelů než jejich notebooky/monitory. Ale nutno dodat, že práce s mobilech je zcela jiná než práce s displejem
Dostupnost hlavně v rozdílu ceny mezi FHD a QHD monitory klesá. V noteboocích vyšší rozlišení často součástí balíku (lepší panely, jas, barvy).
Obrazová kvalita, protože levné FHD panely bývají TN nebo low-end IPS s horšími barvami a kontrastem
TIP: LED, OLED, AMOLED, LCD? Co všechny tyhle zkratky u typů displejů vlastně znamenají?
Jaké displeje kupovat dnes místo 1080p
QHD (2560×1440): nejlepší poměr cena/výkon pro 27″. Cenově od mírně přes 3 000 Kč výše.
4K (3840×2160): pro grafiky, video, práci s textem, velké plochy (32″ a víc). Cenově od 4 500 kč výše.
UltraWide (3440×1440 apod): ideální na multitasking, ale dražší. Příklad 34″ ASUS TUF VG34VQL1B, 165 Hz, prohnutý, herní
8K (7680 x 4320): pokud tedy máte dost peněz a ještě dost místa na pracovním stole. Cenově tak od 40 000 výše.
Notebooky: alespoň 2560×1600 (16:10), ideálně OLED/QHD.
Gaming:: Pokud levnější, tak Full HD, ale aspoň 144–240 Hz a kvalitní IPS. Jinak QHD 165 Hz jako nový standard.
Závěr?
Pokud kupujete displej/notebook „na několik let“, 1920×1080 už je slepá ulička – hodí se jen pro nejlevnější řešení nebo specifické účely.
Nákupní rádci všeho druhu
