Proč sport/fitness trackery a aplikace tak podivně měří vystoupanou výšku?

Při testování Stravy (na Androidu) a trackerů (Garmin VivoActive HR, Fitbit Surge, atd) jsem se mnohokrát setkal s tím, že pokud měříte jednu a tu samou aktivitu pomocí více metod, tak nikdy nedostanete shodné výsledky. Bude se lišit délka (běhu, jízdy), bude se lišit počet kroků, bude se lišit i informace o tom kolik metrů nadmořské výšky jste vystoupali/vyjeli.

Červencové kolo nahoru do Kbel a pak zpět přes Černý most je podle Stravy 16.2 km a 172 vystoupaných metrů. Podle Garminu ale 15.2 kilometrů a 116 vystoupaných metrů. Google Fit to mimochodem ohodnotil na 13.34 kilometru – „elevation gain“ v Google Fit přímo vidět není, ale z grafu to tam vychází na něco co se asi spíše blíží Garminu.

2017-07-22 16.03.33.png

Než pokročíme ve snaze vysvětlit pro dostáváte různorodé výsledky, tak je dobré vědět, že různorodé výsledky vám na téže trase dá i stále jedno zařízení. Prostě „elevation gain“, neboli „získaná (nadmořská) výška“ je orientační. Méně orientační než spálené kalorie (viz Jak dokáží chytré hodiny či sport/fitness tracker změřit spotřebu kalorií?), ale pořád je orientační.

Různé způsoby měření nadmořské výšky

Je více způsobů jak měřit nadmořskou výšku – ten nejběžnější je pomocí GPS – tady se nadmořská výška určuje matematicky z pozice od satelitů a je poměrně zásadně chybová. Chybu do toho vnáší už GPS (kde je chyba běžně v metrech, ale při jízdě v terénu, lese, tunelu, atd je chyba ještě větší. Chybu sem vnáší i „referenční elipsoid„, navíc chybuje v obou směrech. Tuhle metodu použije například Strava v mobilním telefonu, kde nemá dostupný výškoměr.

2017-07-22 17.03.12.png
Garmin Connect aplikace pro Android.

Druhá možnost je, že je vaše zařízení vybaveno barometrickým výškoměrem a nadmořskou výšku měří podle tlaku. Atmosferického, pochopitelně. Tohle měření je dost hodně přesně co se „rozdílu“ (delty) týče. V absolutních hodnotách může chybovat vlivem řady faktorů, větru, počasí, atd. A také toho, že klasické barometry se kalibrují s ohledem na aktuální tlak v určitých „kalibračních bodech“.

Barometrický výškoměr má například Garmin Vivoactive HR, stejně jako Fitbit Surge. Nemá ho Xiaomi Mi Band 2.  Některé mobilní telefony ho mají, některé nemají. Xiaomi Redmi Note 4 (na kterém používám Stravu) by ho podle některých zdrojů mít měl, podle jiných ale nikoliv (a vypadá to, že nemá je správná odpověď, která i vysvětluje ten značný rozdíl).

TIP: Ověřit si tohle byste mohli snadno, pokud vaše zařízení měří zisk i ztrátu výšky za celou aktivitu, tak návrat na výchozí bod by měl poskytnout dvě shodné hodnoty. Málokdy poskytne tam kde není výškoměr, ale je potřeba aby přírůstky a poklesy byly řešené samostatně.

2017-07-22 17.11.01.png

Doplňkem měření nadmořské výšky je to, že existují databáze nadmořské výšky v konkrétních souřadnicích, poskytované organizacemi jako je (například) NASA. Ty je poté možné použít pro korekci naměřených hodnot. Tohle by, mimochodem, mělo být možné u některých zařízení od Garminu.

Výše zmíněná Strava používá i některé vlastní zdroje, zejména z dat, které do svých tras zanesli další uživatelé. Jak plyne z nápovědy, tak i pokud Strava použije data ze zařízení s výškoměrem, stejně se bude snažit data „vyhladit“ a odstranit možné chyby.

Pamatujte i na to, že vaše zařízení může mít kalibraci či nastavení parametrů. U pokročilejších zařízení s GPS a kompasem je běžné, že v Nastavení je možné kalibrovat právě GPS i kompas.

Závěr?

Měření nadmořské výšky bude nejlépe fungovat tam, kde je k dispozici skutečný barometrický výškoměr, ale stále může docházet k rozdílným výsledků i když budete stále běhat či jezdit stejnou trasu. Měření pomocí GPS a dalších doplňkových dat může být ještě více chybové. Jako vše u fit/sportrackerů musíte tahle „čísla“ brát jako orientační.

TIP: Tento tip patří do letního speciálu počatého v létě 2017: Fitness, sport trackery, pohyb, životní styl

Reklamy