Při testování Stravy (na Androidu) a trackerů (Garmin VivoActive HR, Fitbit Surge, atd) jsem se mnohokrát setkal s tím, že pokud měříte jednu a tu samou aktivitu pomocí více metod, tak nikdy nedostanete shodné výsledky. Bude se lišit délka (běhu, jízdy), bude se lišit počet kroků, bude se lišit i informace o tom kolik metrů nadmořské výšky jste vystoupali/vyjeli.
Červencové kolo nahoru do Kbel a pak zpět přes Černý most je podle Stravy 16.2 km a 172 vystoupaných metrů. Podle Garminu ale 15.2 kilometrů a 116 vystoupaných metrů. Google Fit to mimochodem ohodnotil na 13.34 kilometru – „elevation gain“ v Google Fit přímo vidět není, ale z grafu to tam vychází na něco co se asi spíše blíží Garminu.
Než pokročíme ve snaze vysvětlit pro dostáváte různorodé výsledky, tak je dobré vědět, že různorodé výsledky vám na téže trase dá i stále jedno zařízení. Prostě „elevation gain“, neboli „získaná (nadmořská) výška“ je orientační. Méně orientační než spálené kalorie (viz Jak dokáží chytré hodiny či sport/fitness tracker změřit spotřebu kalorií?), ale pořád je orientační.
Různé způsoby měření nadmořské výšky
Je více způsobů jak měřit nadmořskou výšku – ten nejběžnější je pomocí GPS – tady se nadmořská výška určuje matematicky z pozice od satelitů a je poměrně zásadně chybová. Chybu do toho vnáší už GPS (kde je chyba běžně v metrech, ale při jízdě v terénu, lese, tunelu, atd je chyba ještě větší. Chybu sem vnáší i „referenční elipsoid„, navíc chybuje v obou směrech. Tuhle metodu použije například Strava v mobilním telefonu, kde nemá dostupný výškoměr.
Druhá možnost je, že je vaše zařízení vybaveno barometrickým výškoměrem a nadmořskou výšku měří podle tlaku. Atmosferického, pochopitelně. Tohle měření je dost hodně přesně co se „rozdílu“ (delty) týče. V absolutních hodnotách může chybovat vlivem řady faktorů, větru, počasí, atd. A také toho, že klasické barometry se kalibrují s ohledem na aktuální tlak v určitých „kalibračních bodech“.
TIP: K výše popsanému ostatně i viz Jak na iPhone zjistit nadmořskou výšku?
Barometrický výškoměr má například Garmin Vivoactive HR, stejně jako Fitbit Surge. Nemá ho Xiaomi Mi Band 2. Některé mobilní telefony ho mají, některé nemají. Xiaomi Redmi Note 4 (na kterém používám Stravu) by ho podle některých zdrojů mít měl, podle jiných ale nikoliv (a vypadá to, že nemá je správná odpověď, která i vysvětluje ten značný rozdíl).
TIP: Ověřit si tohle byste mohli snadno, pokud vaše zařízení měří zisk i ztrátu výšky za celou aktivitu, tak návrat na výchozí bod by měl poskytnout dvě shodné hodnoty. Málokdy poskytne tam kde není výškoměr, ale je potřeba aby přírůstky a poklesy byly řešené samostatně.
Doplňkem měření nadmořské výšky je to, že existují databáze nadmořské výšky v konkrétních souřadnicích, poskytované organizacemi jako je (například) NASA. Ty je poté možné použít pro korekci naměřených hodnot. Tohle by, mimochodem, mělo být možné u některých zařízení od Garminu.
TIP: Proč aplikace v mobilu či fitness náramek podivně měří vzdálenost co ujdu
Výše zmíněná Strava používá i některé vlastní zdroje, zejména z dat, které do svých tras zanesli další uživatelé. Jak plyne z nápovědy, tak i pokud Strava použije data ze zařízení s výškoměrem, stejně se bude snažit data „vyhladit“ a odstranit možné chyby.
Pamatujte i na to, že vaše zařízení může mít kalibraci či nastavení parametrů. U pokročilejších zařízení s GPS a kompasem je běžné, že v Nastavení je možné kalibrovat právě GPS i kompas.
Závěr?
Měření nadmořské výšky bude nejlépe fungovat tam, kde je k dispozici skutečný barometrický výškoměr, ale stále může docházet k rozdílným výsledků i když budete stále běhat či jezdit stejnou trasu. Měření pomocí GPS a dalších doplňkových dat může být ještě více chybové. Jako vše u fit/sportrackerů musíte tahle „čísla“ brát jako orientační. A přečíst si ještě Jak hodně je možné se spolehnout na měření trasy pomocí GPS?
TIP: Tento tip patří do letního speciálu počatého v létě 2017: Fitness, sport trackery, pohyb, životní styl
