TIP#2815: Sociální sítě pro média (novinařinu) přestaly fungovat. Může být náhradou WhatsApp? Má to řešení?
Byly doby, kdy Mark Zuckerberg média a zpravodajství miloval a příspěvky tohoto typu měly na Facebooku přednost. Média nalákal, ta vsadila na to, že jim Facebook bude přivádět návštěvnost a příjmy. Jenže pak to Mark postupně přiškrtil a přiměl média k placení.
TIP#2786: Jak na přepis rozhovoru na text? Speech-to-text služby
Dělali jste s někým rozhovor a nechcete to přepisovat ručně. Nebo máte podcast a chcete k němu mít i textový přepis (protože přístupnost a protože SEO). Máte video a chcete ho otitulkovat. A nechce se vám to poslouchat a přepisovat ručně. Dnes už je to snadné.
TIP#2521: Proč nemůžete věřit titulkům v novinách
Chcete to rychle a zjednodušeně? Protože se v médiích rozmohl takový nešvar. Titulky jsou vytvářeny aby nalákaly, vyvolaly kontroverzi, hlavní roli hraje clickbait a to bez ohledu na to, jestli poté odpovídají obsahu článku.
TIP#2430: Co je to Betteridguv/Betteridgeův zákon
Betteridgův/Betteridgeův zákon se poprvé objevil v Pomohou vám příspěvky na Linkedin pro SEO? a jakkoliv by se možná hodil od PRTipy.cz, neuškodí ho vysvětlit právě zde.
TIP#2359: Můžete použít #AI (#ChatGPT) pro psaní článků? Jak zadávat AI co má dělat? Dvojitý tip
Prozradím hned, že ano, můžete, byť to bude mít pár specifik a zádrhelů. A budou články, kde výsledek bude dobrý, ale také články kde to dopadne špatně. Předem to nebudete moci vědět, budete to prostě nutné zkusit (a zkoušet). A můžete pro to použít i volně dostupnou ChatGPT.
Bezpečnost na internetu pro novináře: Základní desatero
Devět dílů seriálu je opravdu dlouhé čtení (můžete začít prvním dílem Začít musíte u e-mailu (1)) . Místy i komplikované. Možná chcete prostě někde začít, takže tady je základní desatero těch nepodstatnějších věcí. Konkrétní vysvětlení a návody najdete v jednotlivých dílech. Můžete si z toho udělat třeba checklist a jednu věc po druhé splnit.
TIP#1793: Bezpečnost na internetu pro novináře: Práce v prohlížeči a e-mailu (9)
Nejčastějším způsobem útoku bývá prohlížeč a e-mail. Na novináře zcela běžně v podobě spear phishingu – tedy cíleného útoku, který jako útok vůbec nevypadá. Extrémně časté je velmi promyšlené sociální inženýrství. E-maily ale běžně přinášejí viry, malware a ransomware. stačí špatně kliknout. Tady platí všechny bezpečností zásady uveřejněné již mnohokrát.
TIP#1792: Bezpečnost na Internetu pro novináře: Další online účty (8)
Online účtů máme dnes podstatně více než jen e-mail a sociální sítě. Chránit tak budete muset podstatně více věcí. Rozhodně nepodceňovat ani ty další, které zdánlivě působí jako nevýznamné.
TIP#1788: Bezpečnost na internetu pro novináře: Chatovací aplikace (7)
Chatovací aplikace jsou na tom stejně jako sociální sítě – nutno chránit před napadením, jsou útokem na soukromí. Pro bezpečné chatovací sítě nesmíte použít nic z klasiky – Messenger je zásadně nebezpečný, WhatsApp sice šifruje koncově, ale patří Facebooku (Je komunikace ve WhatsApp bezpečná? Čte Facebook moje soukromé zprávy?).
TIP#1787: Bezpečnost na internetu pro novináře: Sociální sítě (6)
Každá sociální síť dnes umí dvoufaktorovou ochranu přihlašování, některé i upozorňují na snahy o přihlášení (a řeknou i odkud). Facebook/Messenger, Instagram, Twitter, WhatsApp, Linkedin, prostě všechno musíte mít nejen se silným heslem, ale také s dvoufaktorovým ověřením (o tom byla už řeč v předchozích dílech seriálu).
TIP#1784: Bezpečnost na internetu pro novináře: Počítače a notebooky (5)
Stejně problematické jako s mobilními zařízeními je to s počítačem či notebookem. Je nutné začít ochranou silným heslem, ideálně opět hardwarovým klíčem. Pokud se vám někdo dostane přímo do počítače, získá prakticky všechno bez nějakého extra snažení. A dostat se tam může fyzicky, prostě si k němu sedne a přihlásí se, tak na dálku. Tíme že do něj dostane vlastní software.
TIP#1781: Bezpečnost na internetu pro novináře: Mobilní zařízení a Internet na cestách (4)
Dnešní telefony je nutné provozovat s účtem od Google nebo od Apple. Je to další zásadní bezpečnostní riziko a tyto účty také musíte chránit dvoufaktorem (začíná to e-mailovým účtem a platí to pro prakticky všechny další účty) . Je také otázka, zda ponechat aktivní všechny synchronizace, které z mobilu probíhají do cloudu u provozovatele – fotky, polohové informace, e-maily, historie prohlížení, historie volání, SMS/MMS a řada dalších věcí je ukládána, zpracovávána a zneužitelná útočníkem.
TIP#1779: Bezpečnost na internetu pro novináře: Cloudová (a jiná) úložiště (3)
Praktická žádné dnešní cloudové úložiště není bezpečné – data tam uložená získá kdokoliv, kdo získá vaše přístupové údaje. Nejsou šifrovaná, jsou volně dostupná pro provozovatele (a tím i pro kohokoliv, kdo ho přinutí data vydat). Tady také musíte přihlášení chránit dvoufaktorem. Jsou závislá klasicky na bezpečnostní e-mailu, pod kterým jste je založili.
TIP#1777: Bezpečnost na internetu pro novináře: Pokračujte ochranou všech hesel (2)
Hesla coby novinář prostě musíte mít vždy složitá a unikátní. Hlídat si jejich úniky (třeba přes HaveIBeenPwned.com) a schovávat si je ve Správci hesel – ten je ostatně bude generovat, takže budou opravdu složitá. Se správci hesel je ale zádrhel v tom, že pokud použijete nějaké klasické (LastPass a další) tak vaše hesla jsou kdesi v cloudu a tím hrozí jejich odcizení – správné řešení jedině lokální úložiště hesel na šifrovaném médiu.
TIP#1776: Bezpečnost na Internetu pro novináře: Začít musíte u e-mailu (1)
Protože e-mail je dnes klíčem k prakticky všem online službám, je nutné začít dvoufaktorovou ochranou právě tady. Pokud vám někdo hackne e-mail, vzápětí hackne i všechno, co na něj máte napojené – takže třeba v úvodním článku zmíněný Twitter. E-maily míváte většinou soukromé a firemní, vše je nutné chránit.
Seriál: Jak si chránit účty na Internetu a sociálních sítích pokud jste novinář (úvod)
Když už tu nedávno proběhlo to, že Jakub Zelenka z Deníku N má zablokovaný Twitter nejspíš v souvislosti s tím, že se mu do něj někdo naboural (hacknul), tak je možná vhodné udělat trochu specializovanější tip na ochranu účtů na Internetu pro novináře (a nejenom pro novináře) Takže tady ho máte.
TIP#1586: Jak se na Twitteru vyrovnat se změnou informací v článku na který odkazuje Tweet?
Je s tím Twitterem potíž, neumožňuje opravit text příspěvku (tweet) jako to umožňují jiné sociální sítě. Takže pokud na Twitteru nasdílíte něco z vlastního webu (blogu, média, atd) a je v tom chyba, není šance jak to opravit. Není ani šance opravit tweet, který už říká něco jiného než článek ve kterém došlo ke změně.
TIP#1390: Co je to autocenzura?
Máme tu Co je cenzura? A co cenzura není, ač tomu tak lidé říkají? vysvětlující často mylně chápaný (a používaný) termín cenzura, ale není vysvětlena autocenzura. Hodně důležitý termín, který má například i poměrně rozsáhlé heslo ve Wikipedii (Autocenzura).
TIP#1301: Raný nebo ranný? A co teprve ranní a raní?
Těch „n“ prostě nikdy není dost, ale občas jsou dvě trochu na škodu. Tohle jsou totiž kombinace, které se velmi pletou. Pomůže vám pochopení, co vlastně znamenají.
TIP#1202: Jak využít Twitter v obsahovém médiu? Twitter jako důležitý zdroj zpravodajství a témat (5)
V předchozích dílech je toho o nasazení Twitteru pro účely obsahového média tolik, že by se mohlo skoro zapomenout na jednu z nejpodstatnějších věcí. Byla ostatně řečena hned na začátku, Twitter je zpravodajské médium, zdroj zpráv. Je fantasticky použitelný redakcí i externími autory pro hledání témat, zjištění něčeho zcela aktuálního a velkého.
TIP#1201: Jak využít Twitter v obsahovém médiu? Jak se tweetování média a redaktorů projeví na webu média? (4)
Twitter by měl být jedním ze zásadních kanálů jak mohou čtenáři komunikovat s médiem a autory – musí tedy být dostatečně vidět. Samotné médium musí ukazovat účet na Twitteru dostatečně jasně a viditelně (a být dobře nalezitelné) – „mít to v patičce“ je to minimum, které můžete udělat, lepší je prominentní místo. Pokud na účtu na Twitteru média bude dostatek dalšího obsahu mimo články přímo z média, lze z Twitteru udělat i další obsahový prvek.