TIP#1777: Bezpečnost na internetu pro novináře: Pokračujte ochranou všech hesel (2)

Hesla coby novinář prostě musíte mít vždy složitá a unikátní. Hlídat si jejich úniky (třeba přes HaveIBeenPwned.com) a schovávat si je ve Správci hesel – ten je ostatně bude generovat, takže budou opravdu složitá. Se správci hesel je ale zádrhel v tom, že pokud použijete nějaké klasické (LastPass a další) tak vaše hesla jsou kdesi v cloudu a tím hrozí jejich odcizení – správné řešení jedině lokální úložiště hesel na šifrovaném médiu.

TIP: Utekl-li vám začátek, tak ho najdete v Začít musíte u e-mailu (1)

V Co používat pro správu hesel? Jaké jsou alternativy pro LastPass? nadjete řadu možnosti jakého správce hesel si pořídit a pár z nich umí lokálně ukládaná hesla.

V žádném případě neukládejte hesla do prohlížeče. Věřit nemůžete Google, Apple (Klíčence), Microsoftu. A rozhodně si uvědomte, že některá hesla by neměla být nikdy uložena nikde jinde, než ve vaší hlavě. Vysvětlení například v Proč (spíše) nepoužívat správce hesel co jsou přímo v prohlížeči?

V žádném případě nepoužívat kontrolní otázky, respektive tam kde jsou povinné (nepochopitelně například Apple) je musíte vyplňovat náhodnými věcmi generovanými správcem hesel. Ostatně viz Jak správně zacházet s kontrolními otázkami u online služeb?

Zadávat hesla je ošemetná věc. Řada lidí přijde o účty na sociálních sítích tím, že se jim někde (jinde než na dané sociální síti) prostě objeví okno pro přihlášení a oni tam ochotně vyplnit přihlašovací údaje. Na tohle je prostě nutné myslet a kombinovat to dvoufaktorovým ověřením – útočník tak získá přihlašovací údaje, ale při pokusu o přihlášení neuspěje, nebude mít ověření. Tedy za předpokladu, že to není hodně pokročilý útok a nenajde cestu, jak ho z vás dostat.

Jeden z více paranoidních návyků je nevkládat hesla přes schránku (copy/paste). Obsah schránky se totiž může běžně dostat někam jinam, může se synchronizovat do cloudu, před pár měsíci se například zjistilo, že záplava aplikací na iPhone bezdůvodně četla obsah schránky. Proti tomu ale naopak je doporučení, abyste to dělali, protože se tak dá řešit výskyt keyloggeru v počítači. Dilema řešitelné jedině vkládáním pomocí správce hesel. A hlavně dvoufaktorovým ověřením.

TIP: Souhrnný tip k heslům a jejich užívání najdete v Jaká jsou nejpoužívanější hesla a jak vůbec zacházet s hesly na Internetu?

Pokud se vám podaří o přihlašovací údaje přijít, tak to ještě nemusí být konečna (viz Co udělat, když se někomu podařilo získat moje heslo do nějaké online služby). Ale pokud to byl cílený útok, tak to bude podstatně složitější i závažnější.

A poslední věc, jeden letitý nebezpečný mýtus. Vynucované změny hesel po určitém období jsou to nejhorší co ve firmách existuje. Viz  Jak často si mám měnit heslo? Kdy je nutné si heslo změnit a kdy je lepší to nedělat.

Jednotlivé díly seriálu. Můžete začít i úvodním dílem

TIP#1793: Bezpečnost na internetu pro novináře: Práce v prohlížeči a e-mailu (9)

Nejčastějším způsobem útoku bývá prohlížeč a e-mail. Na novináře zcela běžně v podobě spear phishingu – tedy cíleného útoku, který jako útok vůbec nevypadá. Extrémně časté je velmi promyšlené sociální inženýrství. E-maily ale běžně přinášejí viry, malware a ransomware. stačí špatně kliknout. Tady platí všechny bezpečností zásady uveřejněné již mnohokrát.

TIP#1788: Bezpečnost na internetu pro novináře: Chatovací aplikace (7)

Chatovací aplikace jsou na tom stejně jako sociální sítě – nutno chránit před napadením, jsou útokem na soukromí. Pro bezpečné chatovací sítě nesmíte použít nic z klasiky – Messenger je zásadně nebezpečný, WhatsApp sice šifruje koncově, ale patří Facebooku (Je komunikace ve WhatsApp bezpečná? Čte Facebook moje soukromé zprávy?).

TIP#1787: Bezpečnost na internetu pro novináře: Sociální sítě (6)

Každá sociální síť dnes umí dvoufaktorovou ochranu přihlašování, některé i upozorňují na snahy o přihlášení (a řeknou i odkud). Facebook/Messenger, Instagram, Twitter, WhatsApp, Linkedin, prostě všechno musíte mít nejen se silným heslem, ale také s dvoufaktorovým ověřením (o tom byla už řeč v předchozích dílech seriálu).

TIP#1784: Bezpečnost na internetu pro novináře: Počítače a notebooky (5)

Stejně problematické jako s mobilními zařízeními je to s počítačem či notebookem. Je nutné začít ochranou silným heslem, ideálně opět hardwarovým klíčem. Pokud se vám někdo dostane přímo do počítače, získá prakticky všechno bez nějakého extra snažení. A dostat se tam může fyzicky, prostě si k němu sedne a přihlásí se, tak na dálku. Tíme … Pokračování textu TIP#1784: Bezpečnost na internetu pro novináře: Počítače a notebooky (5)

TIP#1781: Bezpečnost na internetu pro novináře: Mobilní zařízení a Internet na cestách (4)

Dnešní telefony je nutné provozovat s účtem od Google nebo od Apple. Je to další zásadní bezpečnostní riziko a tyto účty také musíte chránit dvoufaktorem (začíná to e-mailovým účtem a platí to pro prakticky všechny další účty) . Je také otázka, zda ponechat aktivní všechny synchronizace, které z mobilu probíhají do cloudu u provozovatele – … Pokračování textu TIP#1781: Bezpečnost na internetu pro novináře: Mobilní zařízení a Internet na cestách (4)

TIP#1779: Bezpečnost na internetu pro novináře: Cloudová (a jiná) úložiště (3)

Praktická žádné dnešní cloudové úložiště není bezpečné – data tam uložená získá kdokoliv, kdo získá vaše přístupové údaje. Nejsou šifrovaná, jsou volně dostupná pro provozovatele (a tím i pro kohokoliv, kdo  ho přinutí data vydat). Tady také musíte  přihlášení chránit dvoufaktorem.  Jsou závislá klasicky na bezpečnostní e-mailu, pod kterým jste je založili.

TIP#1776: Bezpečnost na Internetu pro novináře: Začít musíte u e-mailu (1)

Protože e-mail je dnes klíčem k prakticky všem online službám, je nutné začít dvoufaktorovou ochranou právě tady. Pokud vám někdo hackne e-mail, vzápětí hackne i všechno, co na něj máte napojené – takže třeba v úvodním článku zmíněný Twitter. E-maily míváte většinou soukromé a firemní, vše je nutné chránit.