Tak jak. Schováváte své platební karty do ochranného pouzdra co zabrání jejich načtení, bez vašeho vědomí? Racionále obav je, že platby pod 500 Kč prostě proběhnou. Takže stačí „přiblížit“ čtečku (platební terminál). Obáváte se něčeho takového?
Jak to vlastně funguje?
Platební karta obsahuje NFC čip, který je pasivní, aktivuje se až v těsné blízkosti čtečky (typicky do 4 cm). Při běžné platbě do 500 Kč (v Česku, jiné země to mohou mít jinak) není nutné zadávat PIN a proces trvá jen sekundy. Pokud má někdo speciální čtečku (platební terminál), teoreticky může platbu spustit i bez vašeho vědomí, pokud kartu a čtečku „přenese“ dost blízko.
Víc tímto způsobem z karty získat nejde (a i na opakované pokusy je limit) ani se nepřenáší údaje kartě, které by mohly být nějak dál zneužitelné.
Pokud by přesto k neautorizované platbě došlo, nejste bezbranní. Podle českého zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku je vaše odpovědnost pouze do výše 50 EUR (přibližně 1 250 Kč) za souhrn všech neautorizovaných transakcí, pokud nedošlo k vašemu zavinění.
Pokud si neprodleně všimnete podezřelé platby, můžete ji reklamovat, ideálně bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 13 měsíců. Téměř všechny české banky přistupují proklientsky a neautorizované bezkontaktní platby (obzvláště ty bez PINu) klientům vrací.
Co si můžete pořídit?
- Chcete-li levně, můžete z Aliexpresu například toto ochranné pouzdro (10ks)
- Na Alze viz například DURABLE s RFID ochranou, stříbrné. Je toho také 10 kousků, takže cena skoro stejná
Jaké s tím jsou spojené mýty?
- Víc karet najednou chrání před přečtením. Oblíbený mýtus, ale pravda to není. Nějakou z karet to prostě přečte. Většinou doprávázené představou, že ty karty jsou aktivní zařízení, což nejsou.
- Platím telefonem. Takže tohle by se mi snad stát nemělo. To je pravda, telefon takto přečíst nejde, ale pokud stále máte u sebe kartu?
- Co platba hodinkami? Totéž, hodinky takto přečíst nejdou, stejně jako telefon musíte tu platbu vyvolat/pravidla potvrdit.
- Mám kovovou peněženku, či že stačí mít v peněžence kousek plechu a bude to fungovat stejně. No, nebude. Kousek plechu už vůbec a kovová peněženka nemusí nutně být Faradayova klec.
- „NFC čip není aktivní, karta je aktivní“. Ne, obě jsou pasivní. Rozdíl je jen v účelu a protokolu (tag vs. platební EMV).
- Když nikomu nedám CVV/CVC, je vše v pohodě. Tady viz Ochrání vaši platební kartou CVV (CVC)? Kde ho ke kartě najdete? a s tématem čtení „na dálku“ to nemá vůbec nic společného.
Je to skutečně tak nebezpečné?
Skutečné riziko toho, že například v přeplněném MHD či obchodě, nebo prostě na ulici někdo „přiblíží čtečku“ k vaší peněžence a odečte částku, je (nejen) v Česku velmi nízké. Banky navíc mají nastavené limity, notifikace a možnost spornou platbu reklamovat.
CO JE REÁLNÝ PROBLÉM: Skimming – tedy umisťováním falešných čtecích zařízení na bankomaty nebo pokladny, kde se mohou přečíst údaje na proužku/kartu. To je však zcela odlišná technika od „přiblížení si“ bezkontaktní čtečky k peněžence.
Hlavní problém je, že případný útočník musí nejen vlastnit čtečku (terminál), ale také být schopen platby zpracovat, což předpokládá zapojení do klasických bankovních/finančních procesů.
Ochranné pouzdro zcela jistě není nutnost, ale kdo se cítí jistější, může ho využívat. Důležitější je chránit PIN, neztratit kartu a být obezřetný při online platbách. A chcete-li mít jistotu, plaťte jenom telefonem/hodinkami, na Internetu využívejte virtuální karty a platební kartu nechte doma (ostatně viz Nosit platební karty v peněžence nebo jenom v mobilu?).
TIP: V bankovnictvích bývá možné u karty zablokovat dočasně platby. Může se hodit, pokud jdete do “rizikového” prostředí.
V České republice zatím není známo, že by k masivnímu zneužití bezkontaktních karet kvůli jejich přečtení v přeplněném autobuse, v obchodě ři jinde došlo. Vývoj je spíše opačný, banky významně zpřísnily ochranné mechanismy. Podle testu z roku 2025 se vydavatelé bezkontaktních karet drží limitů okolo 3 000 Kč v součtu bezpečnostních transakcí bez PINu. Poté již terminál vyžaduje zadání bezpečnostního kódu.
Tipy týkající se Bezpečného Internetu
