Čas od času narážím na to jak málo lidé chápou jak rychle se přenášejí data. Diví se, že zálohování disku v jejich počítači (kde mají třeba 250 GB) bude trvat několik hodin. Stejně tak se vydají stáhnout či odeslat na internet zásobu fotek co má několik set megabajtů a diví se, že to není okamžitě. Případně netuší co to bude znamenat, když někde mají čekající aktualizaci hry o velikost 30 GB.
Každý způsob přenosu dat má určitou maximální přenosovou rychlost a tím je dáno za jak dlouho přenese konkrétní objem dat. Většinou bude přenos trvat déle než je ona teoretická doba – někde dojde k zpomalení, při zálohování či kopírování souborů se bude přenášet velké množství souborů a vedle samotného přenášení tak bude potřeba velké množství operací okolo.
Záležet bude i na tom, kam se data ukládají – když budete například zálohovat na externí USB disk tak první místo určující zásadně rychlost přenosu je USB – ve verzi 2.0 to bude trvat mnohem déle než u USB 3.0. Ale pak je tam ještě odkud data kopírujete (což může být pevný disk, ale taky třeba DVD, CD či sítový disk) a kam se pak data ukládají – bude zásadní rozdíl mezi rychlostí ukládání na klasický pevný disk (HDD) a na SSD.
Pro zjednodušení začneme přenosem 100 GB přes některé z dostupných přenosových technologií a nebudeme řešit, že to může omezovat ještě něco jiného. Plus pro zjednodušení budeme počítat prostě jen čistou dobu, žádné ztráty, zdržení, velká množství malých souborů, čistý přenos dat. A vynecháme sekundy, hodiny a minuty snad budou stačit.
| Rychlost | 100 GB zabere | |
| USB 2.0 | 480 Mbps | 28 minut |
| USB 3.0 | 5 000 Mbps | 2 minuty |
| USB 3.1 | 10 000 Mbps | 0 hodin, 1.5 minuty |
| 10 Mbps Ethernet | 10 Mbps | 22 hodin, 45 minut |
| 100 Mbps Ethernet | 100 Mbps | 2 hodiny, 16 minut |
| Gigabit Ethernet | 1000 Mbps | 13 minut |
| Wi-Fi 802.11a | 6-24 Mbps | 9 hodin, 28 minut |
| Wi-Fi 802.11b | 11 Mbps | 20 hodin, 41 minut |
| Wi-Fi 802.11g | 54 Mbps | 4 hodiny, 12 minut |
| Wi-Fi 802.11n | 450 Mbps (teorie) | 33 minut |
| SATA 1 | 1 500 Mbps | 8 minut |
| SATA 2 | 3 000 Mbps | 4 minuty |
| SATA 3 | 6 000 Mbps | 2 minuty |
| NVMe | 3 500 Mbps | 4 minuty (necelé) |
| Běžný pevný disk rychlost čtení | 640 – 1 280 Mbps | 21 minut – 10 minut |
| Běžný pevný disk zápis | 480 – 720 Mbps | 28 minut – 18 mnut |
| Běžné SSD rychlost čtení/zápisu | 1 600 – 4 400 Mbps | 8 minut – 3 minuty |
| VDSL 15 mbps | 15 Mbps | 15 hodin 10 minut |
POZNÁMKA: Pro usnadnění jsou výše uvedená čísla z File-Trasnfer Time Calculator. A vycházejí z toho, že KB má 1024 bajtů.
POZNÁMKA dvě: Snad jsem to někde špatně nenapsal a nepřepsal 🙂
Jednu věc k výše uvedené tabulce je nutné dodat – třeba to, že si musíte dávat sakra pozor abyste nepoužili USB 2.0 port a kabel. A také to, že Wi-Fi opravdu není nejrychlejší cesta jak něco přenášet – tedy snad jedině až na novější 801.11n – drátový Ethernet s 1 Gbps (1000 Mbps) je v tomto ohledu těžko překonatelný (o 10 Gbps Ethernetu ani nemluvě).
Na obrázku výše si hlavně všimněte drastického rozdílu mezi sekvenčním a náhodným čtením a zápisem (SEQ a RND). Sekvenční odpovídá práci s přenosem velkého souboru, náhodně přenosům velkého množství velmi malých souborů – hlavně v tom že „hlavy“ poskakují po disku z jednoho konce na druhý a tím dochází k zásadnímu zpomalení čtení i zápisu.
Celé je to ale ještě složitější
Představte si, že chcete zálohovat pevný disk ve vašem počítači na externí disk připojený přes USB nebo na síťové úložiště (NAS). Je tam několik míst, které určí výslednou maximální možnou rychlost.
- Pevný disk v počítači má určitou maximální rychlost čtení – Seagate Barracuda 7200 1TB má například průměr okolo 129 MB/s, tedy 1032 Mbps. Pro zjednodušení počítejme sekvenční, nikoliv náhodné čtení (poskakování po celém disku)
- Máte ho ale připojený nějak v počítači. V nepříznivém případě SATA 1, 1 500 Mbps, ale chce to určitě něco lepšího
- Pokud budete chtít zálohovat přes USB 2.0 tak tam vznikne nejpomalejší krok, USB 3.0 bude už v pohodě (5 000 Mbps)
- Pokud budete zálohovat přes Ethernet síť, tak také vznikne nejpomalejší krok (i s Gigabit Ethernetem)
- A pokud budete zálohovat přes Wi-Fi tak to bude ta nejhorší možná varianta, 54 Mbps v nejpříznivějším případě, ale pořád je to méně než je schopen dodávat „vstup“
- Na ukládací straně opět půjde o pevný disk, ale tentokrát o zápis – ten bývá tak od 20 až 30 procent nižší než rychlost čtení. Nakonec je tady zpravidla další největší brzdou to kam data budete zapisovat. Tedy pokud nemáte špatně něco cestou
Výrazně zlepšit rychlost čtení na vstupu a zápis na výstupu je množné lepšími a dražšími pevnými disky a samozřejmě SSD. V tabulce výše můžete vidět, že běžné SSD je prakticky třikrát až čtyřikrát rychlejší než klasický pevný disk (a v zápisu bude ještě rychlejší, není tam tak velký rozdíl mezi čtením vs. zápis).
TIP: Jak si pořídit externí SSD koupí samostatných komponent. Jak to funguje?
Pokud budete přenášet přes Internet tak to bude ještě komplikovanější v tom, že se musíte dobře podívat jaké máte připojení – můžete mít něco jako VDSL kde rychlost stahování je slušná, ale rychlost odesílání je velmi malá (například 15 Mbps stahování a 2 Mbps odeslání/upload). Mobilní Internet ujde od LTE (4G) výše, ale zase může být velmi nestabilní.
Pokud parametry nevíte, tak pomůže Jak změřit rychlost připojení k Internetu? Jak rychlý mám mobilní Internet? V příznivých případech budete možná mít připojení na úrovní Ethernetu (kabelovka), ale do cesty tam ještě budou vstupovat omezení „cestou“.
Přenos mezi disky uvnitř jednoho počítače samozřejmě také je určený nejslabším článkem. Navíc ovlivněný i tím, zda je možné současné data číst a současně data zapisovat – pokud totiž oba disky jsou připojeny na jedné sběrnici (kabelu) tak vše bude pomalejší. Pokud jsou odděleny, tak bude vše výrazně rychlejší.
Jak máte rychlou síť (ať už pevnou nebo Wi-Fi) pomůže zjistit Jak (ve Windows 10) zjistit rychlost WiFi síťového připojení? Jak zjistit rychlost LAN? Což je zároveň i cesta jako ověřit jak rychlé bude třeba zálohování z počítače na síťový NAS.
Nezapomeňte, že při ověřování rychlostí sítě budete zároveň ověřovat rychlost výchozího i koncového bodu – a to jak síťové rozhraní, tak případnou rychlost pevného disku proti kterému něco měříte. Pozor i na síťové kabely, od Gigabitového Ethernetu výše už nemůžete popadnout co vás napadne.
Ověřit rychlost pevných disků a SSD je možné pomoci řady programů pro testování počítačů – třeba CrystalDiskMark (umí měřit i síťově připojené disk), HD Tune a řada dalších (pro Mac OS třeba Blackmagic Disk Speed Test). Samozřejmě testujete současně jak disk, tak to čím je připojen – pokud rychlý disk máte připojený přes něco pomalého, tak omezení bude dané typem připojení.
TIP: Dobré pokračování je v Jaký upgrade hardware nejvíce urychlí váš počítač?
