Android jsem začal používat se zcela prvním telefonem, který na něm byl. Bylo to v době kdy nikdo netušil, co z Androidu bude. Za celou tu dobu jsem měl určitě něco přes desítku modelů. Od doby kdy tam ještě byla kulička, protože se myslelo, že bude potřeba pohybovat kurzorem, přes telefony s čistým Androidem. Něco od Samsungu, kupu věcí od Xiaomi s jejich podařenou nadstavbou MIUI i bez ní.
Počátky to tedy má v roce 2008/2009 a trvalo to více než jednu dekádu. Potkal jsem i pár tabletů s Androidem, ale velmi rychle jsem zůstal u iPadu. Ten jsem měl také od prvního modelu (10″), přes 7″ iPad Mini až po aktuální opět 10″ iPad model 2017 (co i v roce 2020 funguje stále stejně skvěle).
Někdy v roce 2019 jsem začal mít chuť vyzkoušet iPhone. Drahou věc, nutno podotknout. Zejména i s ohledem na to, že u telefonů s Androidem jsem v poslední době dával přednost modelům do zhruba 7 000 Kč – při intenzivním ježdění na kole to bylo praktičtější.
Apple na konci roku 2019 přišli s iPhone 11 – na první pohled hodně podařeným modelem, konečně to mělo i dva foťáky, běžné u Androidu dost dlouho i u levných (nejen) Xiaomi modelů. V září 2019 jsem tedy nakonec přešel na iPhone 11 a protože nový telefon potřebovala i žena a dítě, tak jsme v listopadu přechod dokončili (ti měli Samsung z roku tuším 2018).
Tenhle seriál bude o postřezích s přechodem. Nebude podrobným návodem, místy to bude více povídání, místy konkrétní věci. Jenom těžko bude neovlivněný tím, že jsem už předtím měl roky iPad (souběžně s Androidem a Windows coby hlavním systémem na počítači i notebooku). To zásadně zjednodušilo přechod, protože jsem už věděl co a jak je potřeba nastavit, změnit, zprovoznit. Bude to ovlivněné i tím, že jsem zůstal u G-Suite a můj hlavní e-mail, kalendář i vše ostatní je stále u Google.
Zásadní věc. iOS opravdu je „na omak“ rychlejší a vstřícnější pro ovládání. APPLE VYHRÁVÁ
Jedna věc mi u Androidů dlouhodobě vadila – velká chybovost při psaní na klávesnici kombinovaná s takovým zvláštně „táhnoucím“ se stylem reakce displeje na dotek. Opravdu na doteky, není to o rychlosti mobilu či tabletu. iPhone to má výrazně lepší – psát na klávesnici na displeji je podstatně jednodušší, méně chyb, reakce displeje je svižnější. Něco čemu jsem nikdy vlastně příliš nevěřil dokud jsem neměl možnost to zažít, ale je to tak.
Ověřil jsem si to o Vánocích kdy jsme babičce koupili Samsung tablet a vydal jsem se ho zprovoznit. Reakce displeje v porovnání s iPadem prostě horší, pomalejší, byť podstatně lepší než u levnějších modelů s Androidem. Ani tady to nebylo rychlostí stroje – stejně jako u telefonů jde vždy o slušně vybavené a rychlé věci.
Těžko říct čím to může být, ale často se hovoří o tom, že stroje od Apple jsou svižnější protože mají výkonnější procesory (Apple to staví na vlastních procesorech) co jsou prostě ušité na míru zařízením. Zařízení s Androidem jedou nad něčím, co je velmi univerzální. Což možná dělá i trochu problém v tom, že Apple může vše podstatně lépe optimalizovat než jak je tomu u Androidu – vždy když máte operační systém fungující nad omezenou sadou hardware je to prostě lepší. Uzavřený ekosystém je v tomto ohledu určitě plus.
Mimochodem, klávesnici výrazně pomohlo, že se mi podařilo přijít na to jak zamezit věčnému přepínání zpět na anglickou. To byl neuvěřitelný opruz, ze kterého jsem byl vzteklý několikrát denně.
Přechod každopádně usnadni pořízení klávesnice od Google (a dost možná jakékoliv jiné, protože ta česká od Apple je prostě nic moc). A popravdě, doporučil bych to i když nejde o přechod, klávesnice od Google umí Swype což ta od Apple pro češtinu stále neumí. Navíc pokud jste už předtím déle používali tu od Google na Androidu, budete mít k dispozici její nastavení i na iPhone/iPadu.
TIP: 📱 Tipy a triky pro Apple iOS obsahuje záplavu tipů a triků pro iPhone, iPad, Apple Watch a brzy i MacOS
Multitasking, běh aplikaci na pozadí budete u Apple citelně postrádat. GOOGLE VYHRÁVÁ
Android má skutečně fungující multitasking (současný běh více aplikací), stejně jako Windows, Lixux či macOS. V praxi to také může znamenat, že je to jeden z několika faktorů ovlivňujících menší svižnost. Apple si s tímhle hlavu neláme. Věci na pozadí zabije kdykoliv se to hodí, to co má ponechat běžet nakonec stejně klidně pozastaví nebo zcela sestřelí.
Když chcete synchronizovat fotky do Dropboxu, OneDrive či Google Disku tak nejenom že musíte onu aplikace otevřít, ale musíte ještě udržet telefon s odemčeným displejem. Jakmile ho necháte zhasnout, tak do pár sekund Apple aplikaci stopne a vše se zastaví. Znamená to i to, že se na pozadí prostě nebudou aktualizovat RSS čtečky a projeví se to na řadě dalších věcí. Všech co nepatří přímo Apple, protože svoje aplikace Apple na pozadí běžet nechá. Tohle je jedna z mála věcí, která mi na Apple zásadně vadí.
Nic s tím ale nenaděláte, naučíte se s tím žít a pracovat.
Pokud někdo nikdy nepoznal skutečný multitasking, tak mu to samozřejmě nechybí. Nejhorší je ale situace kdy si něco rozepíšete na Facebooku, odskočíte si do prohlížeče kde chcete něco dohledat a pak se vrátíte zpět do Facebooku který už Apple mezitím zabil a co jste měli rozepsané prostě zmizí. Něco co se na Androidu nikdy nemohlo stát. Nakonec se i s tímhle zásadním omezením naučíte žít.
Mimochodem, Apple slovo „multitasking“ používá pro možnost mít více věcí na displeji, nikoliv pro to pro co ho používají všichni ostatní – tedy běh více programů současně a na pozadí. Svým způsobem chytrý marketingový tah, protože ti co nevědí jsou přesvědčení, že iOS/iPadOS má multitasking ačkoliv ho prakticky vůbec nemá.
Umělé omezení od Apple, samozřejmě. Důvod? Těžko říct, ale možná prostě strach z toho, že by to příliš ovlivnilo spotřebu baterie (v počátcích Androidu to bylo opravdu peklo). Nebo omezilo onu výše popisovanou svižnost ovládání. Těžko říct, ale možná by Apple prostě mohlo tohle nechat na uživatelích – zda to chtějí/potřebují. To je ale ve světě Apple něco nemožného, tady se vždy rozhoduje za uživatele.
Pokud vám telefon či tablet něco zatěžuje, nemůžete nic zjistit. Žádný Task Manager/Správce úloh, žádný přehled běžících aplikací a úloh, nic o tom která z nich vytěžuje procesor, kolik spotřebovává paměti, kolik přenáší dat přes síť (to chybí opravdu hodně). Jasně, pro běžné uživatele tohle není nic podstatného. Ale po tolika letech by i tohle v iOSu mělo být. Jediné co se totiž dozvíte je, kolik baterie která aplikace spotřebovává v dlouhodobém měřítku. Hodně málo na rok 2020. No, aspoň že to umí „zabit“ (ukončit) aplikaci.
Pokračování najdete v Přechod z Androidu na iOS (2): Jednoduchost užívání a věci okolo GUI/UX
