Ital Vilfredo Pareto je autorem pravidla, principu pojmenované právě po jeho jméně. Někdy před mnoha a mnoha lety přišel na to, že 80 % půdy v Itálii je vlastněno 20 % lidmi. Když se tohle dělení vydal zkoumat, tak došel k závěru, že platí, že 80 % výsledků má na svědomí 20 % aktivit – ať už jde o ekonomiku, zahradničení, podnikání či cokoliv dalšího.
V praxi tohle běžně znamená, že vašich 80 % příjmů bude přicházet od 20 % klientů. Nebo také to, že 80 % vašich zisků vytvoří 20 % vašich prodejů. Nebo 20 % marketingového snažení povede k 80 % výsledků. Co je ale horší příklad? 80 % stížnosti klientů bude pocházet od 20 % z nich.
Což ale také znamená, že byste se měli soustředit právě na oněch 20 % problematických klientů. Nebo na 20 % projektů, které vám přinášejí nejvíce peněz. Pravděpodobně se vám nepodaří prolomit ono 80/20 pravidlo, ale zejména tam kde jde o vaše příjmy se můžete postarat o to, aby to takto zůstalo co nejdéle. V opačném pohledu můžete zkusit eliminovat činnosti a projekty, které přinášejí nejméně peněz.
80/20 se dá dobře uplatnit i v GTD – tam totiž běžně platí, že z deseti věcí na TODO listu budou dvě, které přinesou nejlepší výsledky – budete-li Paretovo pravidlo aplikovat právě na GTD, tak je dobré nejvyšší prioritu věnovat právě těm „dvěma z deseti“, které přinesou nejlepší výsledky nebo se vám díky nim podaří dostat v určitém projektu či činnosti nejdál – je totiž lepší mít z 80 % hotovo, než strávit 80 % času na malých úkolech a dostat se jen na 20 % hotovo. Prostě to stačí „vhodně obrátit“.
Ještě užitečnější bývá Paretovo pravidlo v týmové práci a velmi často je to vidět právě tam, kde budete mít tým obchodníků – 20 % z nich totiž bude vytvářet 80 % všech obchodů a zbytek na tyhle špičkové výsledky prostě nebude mít.
Asi vás nepřekvapí, že Paretovo pravidlo se dlouhodobě vyskytuje v sociálních médiích. Například v podobě toho, že 80 % uživatelů jsou pasivní konzumenti, 20 % je aktivních . Z těch aktivních ale jenom 20 % na sociální sítě dává obsah, zbylých 80 % se věnuje jen lajkování, komentování a sdílení. Jako u všeho to neplatí absolutně a objevují se odlišnosti.
No a vlastně Paretovo pravidlo platí v sociálních médiích i v tom, že ten největší získal 80 % uživatelů a ostatní se dělí o ten zbytek. Řeč je o Facebooku s 2.5 miliardy uživatelů (přidejte ještě Facebookem vlastněný Instagram a WhatsApp) z 3.5 miliardy internetových uživatelů na zemi. 80 % z 3.5 miliardy je 2.8 miliardy, mimochodem.
Paretovo pravidlo může být i mýtus
Nepochybně vám vrtá hlavou, jak je možné, že by všechno mělo být rozdělené přesně 80 na 20. Není, přesné to není nikdy. Ale princip, kdy věci nejsou rovnocenné je ten nejdůležitější závěr z objevu Vilfreda Pareta.
Občas bývá Paretovo pravidlo označováno za mýtus a přistupuje se k němu s nedůvěrou. Nebo proto, že ho lidé nepochopili – tohle pravidlo není o tom, že budete moci udělat jen 20 procent práce a výsledných 80 % výsledku vám bude stačit. Nemůžete oněch zbylých 80 % práce vynechat, aniž by to neovlivnilo celek. Ani vám Paretovo pravidlo nepomůže zázračně vyřešit všechny vaše problémy a potřeby.
Paret vám naznačuje jak lépe řadit priority, říká v zásadě to, že je nejprve dobré udělat to nejdůležitější, něco kde budete mít jasné výsledky. Teprve poté je čas se pustit do těch složitějších, pracnějších věcí. Právě v „time managementu“ bývá uplatnění Paretova pravidla asi nejšikovnější. Byť, to je důležité dodat, jsme lidé a občas si to lépe uděláme po svém, ale o tom třeba viz Jak se zbavit příliš dlouhého seznamu úkolů? Prokrastinací určitě ne nebo Čím začít když je moc věcí k udělání? Věcí, do které se vám chce nejméně
Dnes navíc ani už zdaleka neplatí, že by (například) 20 % populace vlastního 80 % veškerého majetku, daleko spíše je to něco jako 4 % vs 80 % majetku. A zrovna tenhle rozdíl se nejspíš ještě bude projevovat. Přesto i zde stále platí Paretův princip, tedy to že něco menšího má na vrub podstatně většího.
PS: Paret má na svědomí ještě Paretovo optimum a Paretův diagram. U toho posledního je asi nejlepší ukázat analýzu četnosti důvodů pozdních příchodů.