Pokud máte rádi sci-fi a cestování časem, tak tohle se vám bude líbit. V jednom z děl Stephena Kinga se totiž kdosi vydal cestovat časem aby zabránil vraždě Johna F. Kennedyho. Po návratu do jeho času ho ale čekalo zásadní překvapení, jeho současnost se změnila, katastrofálně. Ačkoliv on původně věřil, že zabráněním smrti Kennedyho zajistí „budoucnost“ lepší. V Kingově knížce (11/22/93) se nakonec Jake vrací znovu a vše uvádí do původního stavu.
Butterfly effect (efekt motýlích křídel) předpokládá, že i malá věc, změna, může mít zásadní dopad na komplexní systém.
Doslova se týká toho, že mávnutí křídlem motýla může způsobit tajfun. Což, samozřejmě, není přímá souvislost, ale může to být spouštěcí mechanismus pro řadu změn, které nakonec povedou k něčemu tak zásadnímu a velkému. Efekt motýlích křídel navíc není pouze otázka spojení s počasím, jak vlastně ona původní věta o tajfunu (či Tornádu v Texasu, jak zněla citace Edwarda Lorenzce v prosinci 1979 na konferenci) vznikla.
Efekt motýlích křídel je často poněkud nevhodně chápán, jako že vědomě můžete způsobit nějakou malou změnu, která vyvolá něco zásadního. Zásadní na tomto principu je, že ony malé věci způsobující velké změny nikdy nepoznáte.
Není nezajímavé, že za předchůdce myšlenky efektu motýlích křídel se uvádí přísloví, říkanka, pocházející nejspíš někde ze 14 století. For Want a Nail je trochu složitější na čtení, s ohledem na historii, ale každopádně zajímavé.
For want of a nail the shoe was lost.
For want of a shoe the horse was lost.
For want of a horse the rider was lost.
For want of a rider the message was lost.
For want of a message the battle was lost.
For want of a battle the kingdom was lost.
And all for the want of a horseshoe nail.
Mimochodem právě výše zmíněný Edward Lorenz je brán jako ten, kdo motýli efekt identifikoval. Meteorolog a matematik je známý tím, že právě tyto dvě vědní disciplíny dokázal spojit a formuloval teorii chaosu. A také je znám tím, že v padesátých letech došel k tomu, že předpovědi počasí není možné založit na lineárních modelech. Pokud chcete něco zajímavého na čtení, tak mrkněte do jeho Deterministic Nonperiodic Flow. Jedním z jeho podstatných argumentů pro předpovědí počasí je právě to, že nikdy neznáte přesné výchozí podmínky a tím pádem ani nemůžete spolehlivě vědět, co způsobilo změnu.
TIP: Zajímavé jsou i jiné teorie – Co je to impostor syndrome? Syndrom podvodnice? či Nespoléhejte se, že lidé rozpoznají vážnou věc od parodie. Co říká Poeův zákon?. A třeba ještě Streissand efekt, který byl kdysi popsaný na Pooh.cz – Co je to Streisand Effect? Aneb proč je lepší někdy věci neřešit
Neméně zajímavé je, že další klasik světové literatury vlastně jak teorii chaosu, tak motýlí efekt, poněkud předpovídá a řeší. V A Sound of Thunder jde opět o cestování časem, tentokrát ale 65 milionů let zpět, na lov dinosaurů. Lovec v oné prehistorické době vedle zabití tyranosaura (co měl tak jako tak zemřít) nešťastnou náhodou zašlápne motýla. Návrat do současnosti, pochopitelně, ukazuje zásadní změny.
Ale dost povídání o motýlím efektu, pokud chcete dlouhé a zajímavé čtení, tak skočte do The Butterfly Effect: Everything You Need to Know About this Powerful Mental Model
Pokračovat můžete do K čemu je dobré znát Cunnighamův zákon?
