Dnešní weby musí být mobilní (tedy přístupné a použitelné na mobilech a tabletech) ale také sociální. Což neznamená nic jiného, než že je potřeba aby používaly sdílecí prvky, správně informovaly o tom kde máte sociální profily a byly vytvořené tak, aby informace z nich šly sdílet. Samozřejmě platí i to vše další předchozí, tedy například to, že by weby měly být přístupné lidem s postiženími, šetřit data, bezpečné, uživatelsky přívětivě, atd. Ale tohle všechno si nechme na jindy, protože v tomto tipu pořešíme hlavně to, jaké sdílecí prvky umístit na web.
POZNÁMKA: Než budete případně pokračovat dál, tak pozor. Vše zde popsané platilo v roce 2015. Jenže, pak to nějak začalo platit méně a méně. V roce 2017 viz Mám dávat na web sdílecí prvky ze sociálních sítí? Dáváte to ještě smysl?
V roce 2019 jsou sociální prvky na webu v zásadě nejenom zbytečné (přečtěte si ten tip odkázaný na konci předchozího odstavce). Jsou navíc hodně náročně z technického hlediska a hodně problematické z hlediska ochrany soukromí.
Pokud si pořídíte web na WordPressu, jako je třeba tento, tak budete mít možnost pod každý článek či stránku umístit sdílecí prvky. Na výběr jich je hodně, stejně jako si jich hodně můžete „naprogramovat“ na vlastní weby sami. Jenže, každý sdílecí prvek znamená zátěž pro uživatele -potřebuje čas na nahrání, požírá data (FUP), spouští nějaké skripty, šmíruje uživatele. Proto je dobré myslet na to, že není nutné mít všechny existující prvky, ale jenom takové, které jsou k něčemu dobré a které lidé používají.
To co lidé používají se bude lišit podle země, ve které web provozujete, ale protože jsme v Česku, tak se budeme držet domácího prostředí. A v Česku to máme se sociálními sítěmi jednoduché.
Tři základní prvky
- Sdílení na Faceobok neboli Like/To se mi líbí lidé v minulosti hodně používali a hodně přiváděl návštěvnost. Někdy od roku 2017 to začalo být špatně, v roce 2018 se tenhle prvek stal v zásadě zbytečným – mimochodem dost hodně i proto, že na mobilních telefonech se sdílí jinak než přes sdílecí prvky v stránkách. Význam umocňovalo to, že Facebook má přes 4 miliony uživatelů v Česku a například Twitter jen přes milion.
- Sdílení na Twitter neboli Tweet chybět může, ale pokud máte jenom trochu cílovou skupinu co Twitter používá, tak na tento prvek nezapomeňte. Pokud chcete slyšet mé doporučení, dávejte ho vždy.
Sdílení na Google+ neboli +1 můžete přidat ale nepočítejte s tím, že by ho někdo používal. Google ale tenhle prvek používá pro své vlastní potřeby a je chyba ho nemít. V dubnu 2019 ale Google+ přestal existovat, takže je jasné, že i tenhle prvek je už zbytečný.
Jinak jste to pochopili správně, osobně v zásadě považuji za vhodné pouze tyto tři prvky. (po zrušení Google+ už to ale celé začne být s otazníky) Pokud se podíváte pod tento tip, tak je tam najdete, ještě doplněné o Pocket (viz dále) a věci, které tam přidává sám WordPress (a jednoho dne je velmi pravděpodobně také čeká vypnutí, mají minimální použití).
Další volitelné prvky
- Linkedin má také vlastní prvek, ale dávat ho je silně zbytečné. V Česku Linkedin jako sociální síť prakticky nefunguje, sdílení je vzácné a návštěvnost z Linkedin prakticky nechodí. Závěr? Nedávat.
- Pinterest by měl smysl, pokud byste prodávali módu, oblečení, prostě něco, kde byste měli návštěvníky co používají Pinterest (což jsou, stále, hlavně ženy a v Česku to stále moc neplatí). Závěr? Nedávat.
TIP: Máme tu i návod k Pinterestu, kdybyste se chtěli trochu seznámit. Najdete ho ve Všechno co jste chtěli vědět o Pinterestu a báli se zeptat
- Tumblr by měl smysl, pokud byste měli návštěvníky z řad středoškolské mládeže, ale i tam je rozšíření Tumblru (v Česku) daleko menší, než v USA. Závěr? Nedávat.
- Reddit už vůbec nemá smysl, protože je to masivně záležitost uživatelů v USA, ale v Česku o něm skoro nikdo neví. Závěr? Nedávat.
- Pocket je vhodnou alternativou tam, kde produkujete obsah, ale je dobré pamatovat na to, že pokud už někdo používá Pocket, tak ho má většinou integrovaný do prohlížeče či čtečky. Závěr? Nedávat.
TIP: Když už je řeč o Pocket, tak více se dozvíte v Co používat pro odkládání věcí (článků) na pozdější přečtení?
- E-mail anebo poslat článek e-mailem je dnes už také dost věcí minulosti, tady přemýšlejte, jestli máte starší uživatele, protože mládež a e-mail už moc nefunguje. Závěr? Nedávat.
- Vytisknout (Print) by jako samostatný prvek nemělo být nutné, za předpokladu, že máte správně navržený web a tisk se upraví pomocí tiskových stylů. Závěr? Nedávat.
Jak sociální prvky používat?
Především, sociální prvky nijak neupravujte. Nepoužívejte „něco jiného“ aby tím šlo „lajkovat“ článek, lidé jsou zvyklí na to, že tyhle prvky nějak vypadají. A vašim výmyslům rozumět nebudou. Budete-li namítat, že tady na @365tipů jsou pozměněné, tak máte pravdu. Bohužel, takhle to dělá WordPress.com.
Pokud se vám nelíbí prvky s uvedenými počty sdílení, tak můžete tato čísla vypnout. Osobně bych to nedoporučoval, velká čísla fungují dobře – jako pobídka „podívej se kolik lidí to už olajkovalo„. A malá čísla nic neovlivňují.
Pokud chcete uživatelům šetřit FUP, čas a procesor, tak si pořiďte nějaký ten skripting, který tyto prvky zobrazí neaktivní a teprve po kliknutí z nich udělá aktivní. Což je také dobré z hlediska bezpečnosti.
V žádném případě nedoporučím používat věci jako ShareThis, když už dáte na web sociální prvky, tak je tam dávejte přímo od konkrétních sítí a nic jiného. ShareThis tam zbytečně dává řadu dalších věcí, navíc mají historii ještě horšího šmírování, než samotné sociální sítě.
Budete-li přemýšlet kam je umístit? V případě článků jednoznačně na konec, ale může pomoci když je umístíte i na začátek. Ale bude to znamenat další zátěž a jedno umístění bohatě stačí. V e-shopu byste je například měli umístit na dostatečně prominentní místo (pro inspiraci zkuste třeba www.netaporter.com a podívejte se na nějakou Stránku se zbožím).
Pokud se budete chtít řídit nějakým zahraničním vzorem (o jednom právě byla řeč), tak pamatujte, že tamní uživatelé používají jiné sociální sítě – Twitter je tam silnější, Tumblr známější, Pinterest o hodně více používaný.
Jsou ještě nějaké další sociální prvky pro web?
Měli byste ještě pamatovat na jinou skupinu sociálních prvků, tedy těch, které říkají kde máte sociální profil. Tedy třeba kde je vaše Stránka na Facebooku či profil na Twitteru – jde o podobně technicky řešené prvky a zpravidla je potřeba je zvolit správně tak, aby umožnily stát se fanouškem či sledujícím okamžitě na vašem webu, bez odchodu z něj. Více o tom najdete v Jak na váš web přidat informaci o vaší Stránce na Facebooku
S dalšími sociálními prvky od Facebooku souvisí i téma Open Graph, o tom více v Co je to Open Graph a proč je potřeba aby designeři webů věděli o co jde, kde je řeč ještě o tom, že web musí být sdílitelný, tedy o tom jak správně tvořit obsah (a všechny ty HTML značky) webu, aby se správně objevoval při sdílení na sociálních sítích. Nezapomeňte ještě na postup co dělat když Facebook odmítá vložit odkaz na web, protože to při ladění sdílení vašeho webu budete potřebovat často.
Každá sociální síť má ještě zpravidla nějaké další sociální prvky – Facebook má komentářové moduly, mimochodem poměrně užitečné. Twitter má různorodé widgety, které umožní zobrazovat (třeba) tweety s určitým hashtagem (což se vám skvělé může hodit na konferencích). Tohle všechno je ale už trochu „vyšší“ úroveň a v tomto tipu ji řešit nebudeme.
