Setkáváte se s tím dnes a denně. Triky sociálních sítí, které jim umožňují navyšovat “čísla”. Zejména počty zhlédnutí a také dobu, kterou uživatelé tráví na síti. O reklamě ani nemluvě. Pojďme se na některé podívat.
Tyto praktiky, dark patterns (temné vzorce). představují rostoucí problém, který je předmětem regulatorního zkoumání po celém světě. Evropská komise vydala pokyny týkající se nekalých obchodních praktik zahrnujících dark patterns, zatímco Federální obchodní komise ve Spojených státech zvažuje konkrétní kroky k ochraně spotřebitelů.
Dark patterns jsou mohutně využívání ale například i na e-shopech, v mobilních aplikacích, reklamě. Něco k čemu se možná ještě vrátí jiný tip. Tady se pojďme podívat na to, jak se projevují v sociálních sítích. Na webu i v aplikacích.
Automatické obnovování
V tomhle vyniká Linkedin. Máte otevřený newsfeed a vrátíte se k němu. Náhle se newsfeed znovu nahraje a ukazuje vám nové věci. Nejenom že jste tím zrovna přišli o to co jste chtěli vidět, ale síť vám zobrazí nové příspěvky a započítala tak nová zhlédnutí. Automatizovaná. Technika záměrně narušuje uživatelský záměr a nutí uživatele konzumovat nový obsah místo toho, co původně hledal. Případně hledat to o co přišel a strávit tím další čas a vyvolat záplavy zhlédnutí reklam i příspěvků.
Vnucování něčeho co nechcete
Tady je expert Facebook a jeho další sítě, aktuálně zejména Threads. Přepnete na newsfeed a vynuceně dostanete Pro vás. Ačkoliv chcete ne-algoritmický, tedy Sleduji. Započítala se už zhlédnutí co jste nechtěli, po přepnutí se započítají nová zhlédnutí, ale nedostanete aktuální, musíte kliknout znova (nebo Refresh/Reload) a teprve poté dostanete aktuální.
Platformy využívají toho, že uživatelé mají tendenci zůstávat u přednastavených možností, což jim umožňuje kontrolovat, jaký obsah uživatelé konzumují.
Na Linkedin se hodně snaží aby uživatelé nepoužívali chronologický, ale algoritmický newsfeed. A trik je snadný, tvrdí že nemají co ukázat a rovnou vyzývají k přepnutí. Dáte Refresh/Reload a náhle je co ukazovat. Dokonce stačí pár minut počkat, výzva zmizí a obsah pokračuje.
Komplikovaná cesta k obsahu i funkcím
Tady opět vyniká LinkedIn. Například se chcete dostat k vlastním příspěvkům a kliknete na vaše jméno a dostanete se na váš profil, ale tam příspěvky nejsou, jen dva poslední, takže musíte použít “Zobrazit všechny”. Mezitím vám Linkedin zobrazilo reklamy a další věci, aniž byste chtěli a měli zájem. Ale co je doma, to se počítá.
Velmi časté je to tam, kde síť vlastně nechce, abyste něco našli a změnili. Například volby týkající se omezení zobrazování reklam, nebo aktuálně na Facebook ono falešné odmítnutí zpracovávání vašich příspěvků do AI od Meta.
LinkedOIn nejenom že potlačuje příspěvky s odkazy, ale také se snaží, aby když už na ně někdo klikne, aby to nedokončil. Tahle klasická F.U.D. taktika je odporná a nepřijatelná. A tady absurdní i z důvodu kam vede odkaz.
Jablečný svět musí socnety být milován
Ještě horší je situace na iPhone/iPadech. Tam vlivem neustálého zabíjení aplikací na pozadí dojde ve většině případů k novému otevření aplikace, která se občas otevře tam kde byla naposledy, ale běžně to už ani nejde, takže zobrazí zcela nový obsah (a vy případně přijdete o příspěvek, který jste tam měli rozepsaný). Záplavy zobrazení příspěvků i reklamy.
Není ale jenom výsada jablečného světa, některé prohlížeči “přednahrávají” stránky, na které si myslí, že půjdete. Další „zhlédnutí“, která neexistují.
Nátlak na povolení notifikací
Při první instalaci (nebo po každé aktualizaci) vyskočí dialog „Zapněte si upozornění, ať vám nic neuteče“. Možnost „Ne, děkuji“ bývá graficky potlačená, drobná, nebo zní provinile („Ne, nechci být v obraze“). Některé sítě ti po odmítnutí stejně pošlou e-mailový „digest“ – takže přísunvynutí jinou cestou.
Falešné notifikace (upozornění)
Nejsnáze tohle poznáte na Tinderu, ten vám po opuštění bude posílat upozornění, že na vás v aplikací něco čeká. ale nečeká. Dělá to například i Messenger, kde ukazatel “druhá strana něco píše” je jenom placebo, má vás udržet v Messengeru. S podivnými upozorněními co nikam nevedou se setkáte běžně i na Facebooku, ale je možné, že to je prostě chyba a předmět upozornění mizetím přestal existovat.
Nekonečné rolování
Kdysi dávno se funkce jako newsfeed/timeline stránkovaly, podobně jako výpisy článku na webech. Pak přišlo nekonečné rolování. Má vedlejší cíl, že prostě řolujete a rolujete. Studie z března 2025 ukazuje, že lidé kvůli infinite scrollu tráví v průměru o 27 % víc času v aplikaci, než původně zamýšleli, a často se vracejí bez jasného cíle.
Autoplay (řetězení videí/reels)
Jakmile dokoukáš klip, další se rozběhne sám – často ještě před tím, než stihneš zavřít aplikaci. Kromě „bonusových“ zhlédnutí to vytváří smyčku, kterou přeruší až manuální zásah (pauza, zpětné šoupnutí, úplné zavření). YouTube, TikTok nebo Instagram Reels tak navyšují čas trávený u zhlédnutí, což je dnes pro inzerenty jedna z nejcennějších metrik.
Patří sem tak trochu i to, že videa hrají ještě poté, co jste je odsunuli z displeje a už jste o příspěvky dále. Umožňuje to vykazovat vyšší čísla doby zhlédnutí.
Ephemerální obsah & FOMO (Stories, Snap Map, apod.)
Obsah viditelný jen 24 h (nebo méně) budí strach, že něco promeškáš. Snapchat k tomu přidává „streaks“ – dnů v řadě, kdy si s někým musíš vyměnit snap, jinak čítač spadne na nulu. U teenagerů to vede ke každodennímu logování a rychlému „ping-pongu“ prázdných fotek, jen aby se série nepřerušila.
Roach Motel (těžké mazání účtu)
Vytvořit účet jde na dva kliky, ale když ho chceš smazat, cesta vede přes několik pod-nabídek, heslo, captcha a často ještě 30-denní „lhůtu na rozmyšlení“. Typická ukázka vzoru „snadno vlézt, těžko ven“. EU DSA od 2024 podobné praktiky výslovně řeší jako klamavé designy. Ona lhůta na rozmyšlení se navíc automaticky zruší pokud v té doby byť i jenom omylem onu síť otevřete. A můžete mazat znovu.
Záměna reklamy za obsah („native ads“)
Sponzorované příspěvky jsou schované mezi běžnými posty, označení „Sponsored“ má nejmenší povolenou velikost písma a barvu jen lehce odlišnou od pozadí. Algoritmus je navíc cílí tak, aby vypadaly „jak od kamaráda“, takže se počítají i zhlédnutí, na které by uživatel při jasném označení reklamy vůbec nenajel. A rozhodně nekliknul.
Placený „odznáček důvěryhodnosti“
Twitter / X převedl dříve ověřenou ikonu do formy placeného předplatného. Mnoho lidí předpokládá, že modrá fajfka stále znamená ověřenou identitu, čímž síť těží z dezinterpretace a zároveň zvedá konverze na abonmá. EU to vede jako příklad potenciálně „klamavého designu“ v probíhajícím řízení.
„Přátelé to už viděli, nechceš taky?“ (falešný sociální proof)
Aplikace ukáže, kolik známých si právě pustilo video, i když ve skutečnosti šlo jen o krátké otevření náhledu nebo o „prefetch“ dat na pozadí (o tom byla řeč už výše). Účel: vzbudit dojem, že jsi poslední, kdo ještě neklikl, a dokopat tě k otvírání obsahu, který by uživatel jinak ignoroval.
Zuckering soukromí (Privacy Zuckering/Zuckerberg)
Pojmenovaný podle Marka Zuckerberga – využívá matoucí jazykové nástroje a nepotřebně složité rozhraní k oklamání uživatelů ohledně sdílení osobních dat. Instagram například používá termíny jako „aktivita“ a „personalizace“ místo „sledování“ a „cílení“, aby zastřel skutečnou povahu sběru dat. Uživatelé tak nemusí pochopit, co vlastně aplikaci povolují
Vizuální matení a rušení
TikTok byl pokutován za používání tučného textu ve dvou pop-up notifikacích, které „pobízely děti k méně soukromým nastavením“. Aplikace používala grafické triky jako zvýraznění určitých tlačítek, aby ovlivnila volby uživatelů. Instagram byl kritizován za přemístění nákupního tlačítka na místo, kde dříve bylo tlačítko „like“, což vedlo k náhodným kliknutím.
Patří sem i proměnlivé umístění prvků v menu (či jiných ovládacích prvků) tak, abyste “po paměti” kliknulí, ale dostali se jinam. Vyniká v tom Linkedin.
Další tipy týkající se sociálních sítí
