Jestli si chcete ušetřit další čtení, tak jednoduchá odpověď na otázku z titulku je. Můžete, ale jedině pokud s tím souhlasí. V širší podobě to platí o fotce jakéhokoliv člověka, ať už je cizí či ho znáte, nebo je to (dokonce) rodinný příslušník.
Každý člověk totiž má právo na ochranu vlastní osoby, tzv. osobnostních práv – celé to začíná už u čl. 10 Listiny práv a svobod,
Čl. 10
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Pokračuje to ale ještě v Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ) kde najdete § 81 a další (zejména § 84 a § 85 ale můžete pokračovat i dalšími) – tam je velmi specificky určeno, že osobnost člověka požívá zvláštní ochrany.
§ 84
Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.
Právě ony dva paragrafy se pak týkají zachycení podoby člověka (foto, video, obraz, atd) ta jasně k tomu říká, že je to možné jen s jeho svolením. Stejně tak je jasně dáno, že souhlas je požadování i pro šíření takovéto podoby. P
§ 85
(1) Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.
(2) Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.
Porušíte-li to, tak neoprávněně zasahujete do osobnostních práv. Co navíc, dáte-li něčí fotografii (bez svolení) na sociální sítě (ale i webové stránky), tak to může mít velmi nepříjemné důsledky – prakticky nikdy už takováto fotografie není odstranitelná.
V některých případech není potřeba výslovný souhlas – jsou takové situace, kdy jde o „okolnosti, z nichž je zřejmé, že bude šířeno“. V odborné podobě se tomu říká konkludentní souhlas (souhlas vyjádřený chováním a jednáním fotografované osoby). Ale moc na to nespoléhejte, když budete chtít fotit známé v podivných situacích. Týká se to spíše například hromadných fotek (typicky svatba), ale i tam je vhodné focené upozornit, co budete s fotkou dělat – tedy jestli skončí jen v albu, nebo jestli to hodláte dát na všechny sociální sítě.
Stejně jako u Vlastním práva k fotografii, ve které jsem zachycený? zde může platit licence věděcká, umělecká nebo zpravodajská (a také veřejný zájem). V praxi to pak může znamenat, že zpráva v novinách informující o konání nějaké akce může být doprovázena fotografií obsahující lidi, kteří se této akce účastni. Měli byste ale vědět, že tento druh licencí stejně nejde zneužívat, protože u využití podobizny nesmí jít o nepřiměřený způsob a rozpor s oprávněnými zájmy člověka. Což může zejména znamenat, že nemůžete něčí foto použít způsobem nevhodným, poškozujícím jeho práva, pověst, jméno, atd.
Pokud teď nevěřícně kroutíte hlavou a ukazujete na ty záplavy fotek na sociálních sítích? Máte pravdu, ale zákon prostě platí. Takže byste se vlastně měli focených známých ptát, zda fotku smíte na nějakou tu sociální síť uveřejnit. A co je také důležité, pokud později projeví nesouhlas, tak máte povinnost takovéto fotografie odstranit. Což mimochodem je § 87 výše několikrát zmíněného Občanského zákoníku.
V Je bezpečné dávat na Facebook fotografie mých dětí? Na co bych měl/měla myslet? je řeč o jednom poměrně specifickém případu. Důvodů proč nedávat fotky dětí na sociální sítě je totiž podstatně více než jenom ten výše uvedený zákonný.