Taková docela zapeklitá záležitost. Situace, kdy na něčím účtu na sociálních sítích něco najdete a chcete to zveřejnit. Ne pouze jen tak předat někomu dalšímu, v tom vám asi těžko může někdo bránit (a je to navíc totéž, jako když to prostě vykecáte). Chcete to prostě pověsit někam jinam, kde to veřejně budou moci číst a vidět další lidé.
Pokračování textu TIP#942: Mohu zveřejňovat informace z cizího osobního účtu na sociálních sítích?
Před pár dny dorazil e-mail o nějakém osobním účtu člověka na Twitteru, se kterým se kdosi dostal do nějaké rozepře a navrhoval ho jako špatný příklad nevhodného chování a vystupování na sociálních sítích. Mimo jiné tam ale padlo i to, že onen člověk pracuje pro nějakou známou firmu. A že by se to také mělo nahlásit jeho nadřízenému. Že přeci takto nevhodné vystupování nemůže ona firma tolerovat.
Chcete nějakou definici? Třeba ta z Wikipedii (Fake News) je docela povedená a lze ji tedy poměrně dobře využít: Fake news (falešná zpráva) je neologismus, používaný pro odkazování na vymyšlené zprávy. Tento typ zpráv, nacházejících se v tradičních médiích, sociálních mediích, či na fake news webech, není založen na faktech, ale jsou překládány jako fakticky správné. Propaganda také může být fake news.
Jedním ze základů Public Relation (PR) a komunikace je znalost obecně platných zákonitostí. Proto je dobré vědět o „Streisand effekt“ neboli „efektu Streisandové„. Jde o jednu z nejzákladnějších zákonitostí komunikace, zejména té internetové, ale platí to obecně. Byť Internet tenhle efekt dokáže dotáhnout k dokonalosti. A paradoxně je také jednou z nejčastěji ignorovaných.
Pokračování textu TIP#881: Co je to Streisand Effect? Aneb proč je lepší někdy věci neřešit
To, že existují lžimédia vytvořená proto, aby ovlivňovala volby, veřejnost, manipulovala a vymýšlela si věci je jasné. Trochu specifickou kategorií jsou záplavy konspiračních webů, stejně jako existence bulvárů či tabloidů. Tohle všechno jsou ale poměrně dobře (pokud dokážete používat mozek, úsudek a kritické myšlení) poznatelné věci a lze se jim snadno vyhnout. Stejně snadno jako je usvědčit ze lži. Jenže. jak je to s tzv mainstreamovými médii? Kterým médiím vlastně můžete věřit?
O posledním dubnovém víkendu se v tisku objevila informace o tom, že průměrná mzda státních zaměstnanců v Česku je 28 393 Kč. Což opět oživilo debaty o tom, že něco takhle vysokého je pro většinu lidí ve státní správě něco nedosažitelného. A také úvahy nad tím, proč novináři použili průměr místo mediánu.
Za dobu co „něco“ vydávám na Internetu (a je to už několik desetiletí) jsem se mockrát setkal s jedním zásadním nepochopením. Několik let tohle nepochopení ukazoval Seznam.cz na Streamu, nikde neuváděl datum vydání videa. Teď to opakuje na nových Seznam Zprávy. Měli byste vědět, že uvést datum vydání je to nejzásadnější co k vydávání věci na Internetu patří. A je jedno jestli je to článek video či fotografie.
