Jeden z častých případů jak přijdete o peníze na Facebooku je ten, že vám najednou napíše někdo z přátel, že potřebuje poslat rychle peníze. A vy mu peníze pošlete. Samozřejmě, nebyl to váš „přítel“ či známý kdo vám psal, přišel o účet na Facebooku a útočník toho využil k „sociálnímu inženýrství“ aby vás uvedl v omyl. A připravil o peníze. Běžné je i to, že hacknutý účet začne šířit viry a malware.
Stejným způsobem můžete naletět v e-mailu (viz Jak je možné, že někdo může falšovat odesílatele e-mailu?), kde to ale není až tak příliš otázka toho, že by se někdo vydával za někoho vám známého, ale stávají se dost nepochopitelné případy toho, že lidé naletí na různé maily snažící se je přesvědčit, že vyhráli závratné sumy peněz, nebo někdo potřebuje pomoci vyvést ještě závratnější sumy z bank či z dědictví (najděte si „nigerijský spam“ pro poučení). A jinak viz Co je to nigerijský spam? Proč mi někdo píše, že jsem zdědil miliony?
Mail není potřeba hacknout, aby se někdo mohl za někoho vydávat. Čas od času je něco takového zneužíváno, ať už v práci, kdy někdo za někoho posílá e-maily, nebo třeba k poslání falešných tiskových zpráv (viz třeba Na falešného přepravce AXEjet naletělo e15.cz, Deník.cz, Podnikatel.cz i agentura a ještě lepší Zelená vlna se nepřejmenuje kvůli volbám)
Vraťme se ale zpět k otázce z titulku – jak poznáte, že vám na Facebooku (či kdekoliv jinde) opravdu píše člověk, kterého máte v přátelích? Odpověď bohužel je, že jednoznačně to můžete poznat jedině tak, že se hozeptáte – nikoliv na Facebooku, ale prostě zvednete telefon (ideálně se ho zeptáte tváří v tvář) a ověříte si, jestli to co po vás (například) chce, po vás chce opravdu on. Nezapomeňte, že pokud byste se na toto ptali mailem, tak může i e-mail být hacknutý v té samé době jako Facebook.
Kdokoliv se může za kohokoliv vydávat
Vedle obvyklých případů hacknutých účtů, které někdo zneužije aby vás připravil o nemalé peníze nebo vás poškodil jakkoliv jinak, je tu ale ještě další podstatná věc.
Nezapomeňte, kdokoliv si může na Facebook (či jinde) založit účet pod jménem někoho jiného, pokud najde někde na Internetu (Facebooku, jiné sociální síti) jeho fotografii, tak může použít i tu. Používá se to k šikanování, používá se to když někoho chcete poškodit, ale je to zdatný nástroj pro šmírování. Většina lidí vůbec neprověřuje, jestli žádost o přátelství pochází skutečně od člověka, který ji posílá.
TIP: Průvodce soukromím na Facebooku obsahuje souhrn všech tipů, které se týkají toho jak si chránit soukromí na Facebooku. Stejně tak jako Průvodce bezpečným Internetem, který bezpečný být nemůže obsahuje tipy širšího zaměření, tedy toho jak se bezpečněji chovat na Internetu.
Ověřovat, ověřovat a ověřovat
Nevýhodou „zeptání se“ je, že pokud daného člověka osobně neznáte, tak ani telefonické dotázání nemusí být zcela spolehlivé. Ukazuje to nakonec zmíněné Zelená vlna se nejpřejmenuje kvůli volbám, kde ani telefonát nepomohl, protože autor(ka) informace suverénně lhala i do telefonu. A nebude fungovat, pokud se budete ptát na telefonu, který někdo uvedl u falešného účtu, podvodné tiskové zprávy, atd.
Dvě věci jsou ale právě na příkladné kauze okolo přejmenování Zelené vlny důležité. První je to, že většinou musíte zkusit používat zdravý rozum, protože podvodníci (ať už ti co vás chtějí okrást nebo zmást) většinou produkují něco, co je silně podivné, absurdní až nesmyslné. To co produkují málokdy drží pohromadě (výjimky existují) a je velmi vhodné používat zdravý rozum.
Druhá důležitá věc je, že musíte zkoušet ověřovat z dalších zdrojů. Na případů kauzy okolo Zelené vlny prostě ověřující novinář absurdně spoléhal na to, že zavolal jenom na telefonní číslo, které měl pod falešným tiskovým oznámení. Daná záležitost splňovala kritérium „absurdnosti“ dostatečně, ale přijít na to mohl tím, že by si informaci ověřil nezávisle někde jinde. Ale třeba také tak, že osoba mu informaci poskytující vůbec nebyl osobou který by ji za danou instituci poskytnout mohla.
