Vlastně dost jednoduchá odpověď: ironicky míněné označení pro obsah vyrobený umělou inteligencí, který je levný, masový, nekvalitní, často nesmyslný nebo redundantní. Původně se používal hlavně v angličtině (slop = pomyje, žrádlo pro prasata), ale šíří se napříč světem.
Nebo, chcete-li to jako definici: Označení pro balastní texty, obrázky, videa či hudbu generovanou umělou inteligencí, které nemají přidanou hodnotu, nejsou originální ani kvalitní.
Typické znaky:
- generické, povrchní, bez hlubší informace
- často plné chyb a nesmyslů (halucinace AI)
- vizuálně přitažlivé na první pohled, ale prázdné (např. generické stock-like obrázky)
- masově šířené pro zaplnění prostoru (SEO, obsahové farmy, spam, clickbait).
“AI Slop” je vlastně moderní mutace spamu. Stal se základem nových podob obsahových farem, tedy webů produkující levné články pro SEO (AI to jen zrychlila).
Paradoxní je, že AI dokáže vytvářet kvalitní až špičkové články. Je ale nutné používat pokročilejší modely, nechat je “přemýšlet”, věnovat čas a úsilí správným zadáním (promptům) a výsledný obsah nechat projít klasicky přes editora. Jenže to vyžaduje čas i peníze, které ti co vytvářejí AI slop vynakládat nechtějí.
Proč je špatně?
Protože je to prostě spam, záplava obsahu, který nemá smysl, uživatelům/čtenářům či posluchačům nic nepřináší. Už dnes je web zahlcený balastem, AI to násobí. Lidé hledající informace se častěji dostanou k povrchnímu, nesmyslnému obsahu.
Ve finále to vede k tomu, že pokud je těžké odlišit kvalitní text od “slopu”, klesá důvěra v online informace obecně.
Devalvuje hodnotu reálných tvůrců, originální práce novinářů, fotografů, ilustrátorů či autorů se utápí mezi horami laciného AI obsahu.
Má ale i ekologický rozměr, generovaný “slop” stojí nemalou energii a CO₂, a přitom nevzniká nic hodnotného.
Bohužel pro řadu firem je slop vítané řešení, firmy raději generují tisíce nekvalitních článků (protože to stojí skoro nic), než aby zaplatily jednoho novináře. Hodně je to ale vidět i například na LinkedIn, kde poslední rok či dva síť zaplavuje hlavně obsah generovaný AI.
Na sociálních sítích přitom právě AI slop je důsledkem potřeby “musíte dát na sociální síť každá den obsah”. Než věnovat velké množství času ruční tvorbě je jednodušší to nechat strojově generovat jak na běžícím páse. Ve finále to vlastně stejně skoro nikdo nebude číst.
Co hrozí
Paradoxně AI slop ohrožuje i budoucnost AI. Pokud budou modely trénovány na vlastním výstupu (slop na slop), kvalita generované AI se bude časem zhoršovat.
Slop coby umělý obsah ovlivňuje ale i veřejné mínění, masově generované příspěvky mohou sloužit k propagandě a dezinformacím. Je součástí podvádění, AI vytváří falešné recenze, zavádějící informace, manipulace ve velkém. Místo pestrého internetu plného originálních hlasů vznikne šedá, nekonečná polívka generického obsahu.
Schopnost rozeznat kvalitní zdroje bude ještě důležitější a ve finále bude mít záplava AI spamu (slopu) mít dopad na mediální gramotnost.
AI slop zaplavelí i vyhledávače, kde pak nebude k dispozici nic jiného, než záplava nesmyslů. Samotné vyhledávače pak budou z těchto nesmyslů pomocí vlastní AI vytvářet ještě větší nesmysly.
Další tipy týkající se AI (ChatGPT a další)
