V Jak funguje newsfeed na Linkedin? Jak hodně vám filtruje co sledujete? byla řeč o tom, že Linkedin ve výchozí podobě používá filtrovaný newsfeed/timeline (informační kanál, jak tomu říkají) a tím pádem řídí algoritmem to, co uživatelé smějí vidět (stejně jako Facebook). Prozatím existuje možnost si algoritmický newsfeed přepnout na chronologický. Což je důležité i pro tento tip – čím více lidí totiž má aktivní algoritmický, tím méně příspěvků uvidí a tím horší to máte s marketingem na Linkedin.
Linkedin tedy používá klasicky algoritmus pro určení toho, jestli se váš příspěvek (z osobního účtu i Stránky) ukáže sledujícím/kontaktům. Těm co vás nesledují se sám o sobě nemá šanci objevit, jedině nepřímo přes aktivity vašich sledujících, kteří jsou zároveň sledování dalšími lidmi. Prostě když někdo z vašich sledující dá líbí na příspěvek někoho koho nesledujete, tak ten příspěvek uvidíte (s informací o tom, že ně něj někdo dal líbí). Ale i to ovlivňuje algoritmus, není to automatické.
Při uveřejnění je příspěvek automaticky vyhodnocen algoritmem jako spam, nízká kvalita nebo čistý. Jak to Linkedin konkrétně dělá není známo. Po prvotní automatické kvalifikaci (nedělejte si iluzi, že by snad Linkedin rozuměl dobře českým příspěvkům) následuje testovací fáze – ukáže se menší skupině sledujících s následným vyhodnocením toho, jak byl příspěvek úspěšný.
V této testovací (druhé) fázi může dojít k tomu, že uživatelé označují příspěvek jako spam nebo ho skrývají (sdělí, že ho nechtějí vidět), něco co zcela určitě nechcete. Pokud příspěvek v této druhé (testovací) fází získá dostatek pozitivního engagementu (líbí, komentáře, sdílení ve významu od nejméně po nejvíce) a nedotknou se ho negativní reakce, tak může pokračovat dál a být ukazován. Pokud neuspěje? Smůla, Linkedin ho přestane ukazovat, případně ho bude ukazovat podstatně méně, než jiné příspěvky. Ale to jen za předpokladu, že nemá co ukazovat.
TIP: Klasické peklo sociálních sítí, kde se odvíjí od zapojení a jste tedy nuceni tvořit příspěvky nikoliv kvalitní a informativní, ale takové na které lidé budou reagovat. A také cesta k tomu, proč i na Linkedin masivně fungují automatizované farmy, které přidávají k příspěvkům engagement. Linkedin mimochodem (opět stejně jako Facebook) začal měřit jak dlouho lidé tráví s příspěvkem. Je to jeden z dalších signálu „kvality“, byť už roky víme, že tomu tak není.
Negativně působí i
- více odkazů v jednom příspěvku
- odkazy mimo Linkedin, za ty budete penalizováni
- označování více než pěti lidí
- nevhodné „spamovací“ hashtagy (#follow, #like, #comment atd.)
- příliš časté přispívání
U toho posledního se občas uvádí, že nepřispívejte častěji než jednou za tři hodiny. Realita ale je, že existuje záplava účtů i stránek, které zveřejňují často, a rozhodně nejsou nějak znevýhodněny.
K hashtagům je nutno dodat, že je to jeden z oblíbených mýtů, že na Linkedin mají nějaký výraznější smysl a něco působí (tedy až na „plus“ body za to, že jste tam něco dali). Mohou mít vliv tam, kde je dostatek uživatelů (USA), ale v Česku s malým počtem uživatelů (a hlavně záplavou neaktivních uživatel) od hashtagů nic nečekejte. Fungují totiž jenom tehdy, pokud je uživatelé hledají a klikají na ně.
Jedna z absurdních rad k odkazům je, že je máte dávat do komentářů. Nedělejte to. Linkedin je mimochodem charakteristické další věci – lidé neklikají na odkazy ani na sdílené odkazy. Návštěvnost z Linkedin neočekávejte.
Zajímavé je, že Linkedin uvádí, že existuje i třetí fáze, kdy se na příspěvek dívají skuteční lidé z Linkedin – ti čtou každý příspěvek, co z předchozí filtrace vypadl jako (nej)lepší a mohou rozhodnout o tom, že se dostane k dalším lidem – včetně těch co vás nesledují. Což většinou znamená to, že se některé příspěvky mohou dostat mezi trendy v aplikaci, vypíchnuté příspěvky v newsfeedu. Nedoufejte příliš, že by snad Linkedin nechával číst příspěvky ve všech obskurních jazycích. Zejména tak okrajových jako češtině.
TIP: Má naše společnost být na Linkedin? K čemu je vlastně Linkedin?
Co ještě vědět o algoritmu Linkedin
Příspěvky (statusy) jsou také znevýhodněny oproti delším textům (článkům) z Linkedin Publisher Tool (Pulse). Je tedy dobré psát delší články, něco jako kdybyste psali blog.
Další důležitá věc je, stejně jako u Facebooku, firemní profily (stránky) mají zásadně nižší dosah než osobní profily. U firem se totiž prostě počítá s tím, že budete za viditelnost platit. Ani tady vám ale nepomůže využití Publisher Tool (dlouhé články), ty by primárně měli tvořit lidé z firmy.
TIP: Nezapomeňte, zapojení u příspěvků i článku na firemních účtech můžete výrazně pomoci lidmi co máte ve firmě. Stejně tak si mohou lidé z firmy pomáhat navzájem – prostě lajkujte, komentujte a sdílejte příspěvky lidí i firemních profilů.
Zapojení můžete pomoci ale i tím, že zmíníte další účty nebo lidi. Samozřejmě to chce zmiňovat takové, kteří zmínku „odmění“ reakcí. Opět to bude poněkud obtížné, můžete se navíc i dostat do potíží, protože někteří váš příspěvek s označením začnou označovat jako spam. Což je jeden z zásadních negativních signálů a cesta k tomu, jak nebýt vidět.
Jako všude i na Linkedin platí, že byste měli zveřejňovat příspěvky v době, kdy vaši sledující jsou online. S příchodem algoritmického newsfeedu to (stejně jako všude jinde) není až tak enormně důležité, ale pořád platí, že když něco zveřejníte v nevhodnou dobu a všichni ostatní ve vhodnou dobu, tak to budete vy, kdo je méně vidět. O tomhle tématu je řeč v Kdy nejlépe zveřejňovat příspěvky na sociálních sítích (ale i blozích a webech)?
Předchozí zmínka o vhodném čase zveřejňování by mimochodem platila, pokud by lidé věděli to co je popsané na začátku tipu – tedy že mohou newsfeed přepnout na chronologický a nikoliv algoritmický. Skutečnost je ta, že to lidé nevědí.
