V době kdy na Internetu ještě neexistovaly WYSIWYG (What do You See Is What do You Get) editory se objevila cesta jak formátovat texty pomocí speciálních kombinací znaků. Od jednoduchých příspěvků v diskuzích přes kompletní články na webu až rozsáhlé dokumenty. Cesta jak toto dělat bez možnosti vidět rovnou všechny ty různorodě formátované texty se jmenuje markdown (a editory něco takového podporující se jmenují markdown editor).
Vše původně vzniklo hlavně proto, že v dřívějších počítačích bylo běžně, že jste používali příkazovou řádku nebo vzdálený přístup přes terminál – a tam nic extra co by umožňovalo formátovat (tučné, šikmé, podtržené, přetržené, nadpisy, středění, zarovnávání, atd) nebylo. V markdown psané texty pak bylo možné převést (třeba) na HTML (příklad viz markdown konverzní pomůcka) nebo je dostat do nějakých pokročilejších systémů pro (například) sazbu.
Pokud si chcete vyzkoušet jak to celé funguje v přehledné podobě, zkuste dingus – jsou tam přímo vidět i jednotlivé způsoby jak zapisovat formátování (markdown syntax). Zjistíte tam, že markdown samozřejmě podporuje i odkazy, obrázky, seznamy, citace a další věci, které nejspíš znáte jak z HTML (které můžete brát jako pokročilou formu markdown) tak z Wordu či dalších textových editorů.
Jedna z dlouholetých výhod markdownu je i ta, že ho můžete volně míchat s HTML – samotný markdown toho (co se formátování týče) umí poměrně málo. HTML má mnohonásobně bohatší možnosti.
TIP: Jaký HTML WYSIWYG editor vybrat pro psaní textů pro web?
Poměrně zásadní výhoda markdownu je ta, že takto zapsané texty jsou podstatně lépe čitelné než ty, které vytvoříte v HTML. Hodně tomu pomáhá i to, že odstavce vlastně nemají žádné speciální označování, celé to prostě vypadá jako běžný textový soubor – jen občas se někde objeví přídavek určující formátování
Řada editorů pro použití na webu, ale i těch fungujících v LInuxovém prostředí, umožňuje používat Markdown.
Základní příklady využití markdown označování
- šikmé písmo se zapisuje pomocí hvězdiček či podtržítek *šikmé písmo* nebo _šikmé písmo_
- tučné písmo se píše pomoci dvou hvězdiček či podtržítek, tedy **tučné písmo** nebo __tučné písmo__
- tučné šikmé je zapsatelné pomocí tří hvězdiček či tří podtržítek.
- Funguje i vnoření *šikmé **tučné** a opět šikmé*
- odkaz se zapisuje jako text odkazu v hranatých závorkách doplněný linkem v závorkách [@365tipu](https://365tipu.cz)
- obrázky podobně, ale musíte začít vykřičníkem, takže 
- titulky a mezititulky začínají # na začátku řádku (# je H1, ## je H2, ### je H3, atd)
- Seznamy v podobě odrážek se píší velmi snadno, každý řádek začnete „-“ a můžete přímo psát i číselné seznamy
Povedený živý příklad jak funguje markdown najdete na markdown-it.github.io – vlevo je markdown, vpravo je vidět živě výsledek. Příkladů a návodů je ostatně více, zkuste hledat „markdown samples“ v Google.
TIP: Mám texty pro blog psát přímo na blogu nebo si je připravovat v počítači (mimo blog)?
Markdown můžete tvořit i v aplikacích na počítačích či mobilních telefonech. Umí ho například známý IA Writer, Bear či Scrivener. Do Sublime Text si stačí přidat MarkdownEditing balíček, stejně jako do Atom přidat Markdown Writer. Nutno samozřejmě dodat, že vám nic nebrání psát pomocí markdown v Google Docs, Wordu či Notepadu. Nejlépe se vám to mimochodem bude dělat pokud si pořídíte nějaký „monospace“ (neproporciální) font.
Dokumenty používající markdown pak můžete poslat do dalších programů či aplikací – tisknout, vytvářet e-knihy či PDF.
Nejznámější pomůckou je asi Pandoc, zajímavá služba je LeanPub. Ještě lepší to může být u různých redakčních systémů (CMS) kde velmi často je přímo podpora pro markdown – umí to i WordPress.org po doplnění WP Markdown pluginu nebo mít blog přímo na WordPress.com, přímá podpora je v Tumblru i Squarespace. Mé oblíbené Trello například také používá markdown.
Další užitečné čtení o markdownu může být Write Faster: Your Manual to Markdown, the Web’s Simplest Plain-Text Syntax
Řadu dalších pomůcek najdete například ve What is Markdown?
