On ten rok sice má 365 dní. ale první půlka roku končí posledním červnem. A tohle je tip právě v poslední den první poloviny roku, takže pocitově je @365tipů přesně v polovině. Exaktně je roční půlka z 365 až číslo 182 a 183, což tedy vlastně bude zítřejší tip. Což máme z toho, že náš kalendář je poněkud zmatený a nevyrovnaný.
Dnes zabrousíme trochu do marketingu, trochu do prodeje produktů, trochu do návodů. Řeč bude o Q&A nebo Questions and Answers. Česky tomu můžeme říkat Otázky a odpovědi. A protože legrace musí být, tak se můžete setkat ještě se zkratkou ČKD neboli Často Kladené dotazy, což mimochodem přivádí ještě k další obvyklé zkratce, FAQ, tedy Frequently Asked Questions.
FAQ jsou jedním z užitečných nástrojů pro weby a různorodé návody. Velmi užitečným nástrojem pro uživatelskou podporu, kde je něco podobného nejenom poměrně snadné budovat, ale také zásadní. Často kladené dotazy byste měli mít připravené ještě na začátku jakéhokoliv projektu či činnosti a postupně je rozšiřovat. Právě na uživatelské podpoře se doplňují snadno, protože se dá rychle odhalit, na co se lidé nejčastěji ptají. Následně připravené odpovědi potom pomáhají lépe a rychleji odpovídat.
FAQ vám ale pomohou i vám, umožní vám si totiž na začátku zkusit zahrát „na hloupé“ (chcete-li, tak „na naivní“) a třeba odhalit něco, co vás ne úplně napadlo. Můžete využít i toho, že zapojíte někoho, kdo o vašem projektu či práci neví všechno a zjistíte, co potřebuje vědět, na co se potřebuje ptát (protože mu to není jasné). Což, nakonec, může vést k tomu, že třeba zlepšíte produkt službu, nebo správně doplníte návod.
FAQ pomáhají i jako potrava pro vyhledávače, protože připravíte odpovídající fráze, které nejspíš lidé budou hledat. A protože jimi nakrmíte vyhledávač, tak můžete výrazně pomoci tomu, že lidé přijdou právě na vámi připravené dokumenty. Role FAQ v SEO není radno podceňovat.
TIP: Chcete vědět příklady jak to některé firmy řeší? Tak s podívejte třeba na WhatsApp FAQ, Instagram FAQ, Creative Commons FAQ, New User FAQ pro Twitter, Často kladené otázky Wikipedie, Často kladené otázky u O2 či Často kladené otázky Úřadu pro ochranu osobních údajů.
FAQ jsou také dobré pro obsah a obsahový marketing, dobře vyvolávají pozornost v titulcích, správně naznačují co by mohlo být obsahem příslušného textu či článku. Umožňují budovat obsah postupně, protože se můžete čtenářů ptát, chtít po nich zpětnou vazbu a následně doplňovat obsah.
Což přivádí k jedné další důležité součástí každý FAQ, tedy jasné možnosti jak vás kontaktovat, případně rovnou připojit vlastní otázku. Můžete si je nechat poslat mailem z jednoduchého formuláře (třeba Google Docs) nebo, pokud to povaha projektu bude vyžadovat, mít vlastní řešení. To může nejenom otázky sbírat, ale také může mít prostor pro zadání odpovědi a automatické zveřejnění na webu.
FAQ mohou být zásadním pomocníkem v tom, že dokáži nového uživatelé nějaké služby či produktu buď rychle naučit potřebné, nebo mu sdělit snadno klíčovou informaci, na kterou se stejně zeptá. Proto se s FAQ například často setkáte v diskusních fórech a mailing listech, kde se s jejich pomocí snaží předejít tomu, že nováčci se zpravidla postupně ptají na tom samé.
Příklad často kladených otázek týkajících se 365tipů
@365tipů by také mohlo mít nějaký ty časté otázky a odpovědi, ale protože celá tahle služba je vlastně o tom na co se lidé často ptají (a pokouší se jim poradit), tak je nemá v samostatné podobě. Je ale možné, že jeden či více tipů se později objeví právě v této FAQ/ČKD podobě. Mohlo by se to, například, věnovat následujícím otázkám.
- Proč není @365tipů na samostatné doméně, ale na WordPress.com?
- Kolik času zabere provozovat @365tipů?
- Opravdu @365tipů nic nestojí?
- Je provoz na neplaceném WordPress.com něčím omezující?
Mimochodem na první je odpověď snadná, protože jde o experiment s podmínkou minimálních nákladů. Druhá je složitá, protože je to velmi různorodé – ale jeden tip zabere od pěti minut do hodiny práce. A vždy je na to potřeba někde „urvat“ čas. Třetí otázka je záludná, protože @365tipů stojí čas, stálo nějakou tu stokorunu za doménu, ale jinak opravdu nic v přímých penězích nestojí. A poslední otázka? Tady je odpověď ano, částečně je to někde schované v tipech o WordPressu, ale jednou se k tomu vrátíme.
