Newsletter 365tipů můžete číst zdarma. Placené předplatné je dobrovolná podpora, která pomáhá webu pokračovat.
Podpořit 365tipů

TIP#2385: Co je to echo chamber (komnata ozvěn)?

V Co je to spirála mlčení (spiral of silence)? jsme už probírali něco souvisejícího, ale nikoliv stejného. Souvislost je totiž hlavně tak,že komnata ozvěn (echo chamber) je termín používaný pro popis sociálního a mediálního prostředí, v němž jsou lidé vystaveni pouze informacím a názorům, které potvrzují a posilují jejich vlastní přesvědčení a postoje. 

Tento jev může vzniknout v důsledku algoritmů, které vybírají a doporučují obsah na základě dřívějšího chování uživatele, stejně jako kvůli výběru a sledování pouze určitých zdrojů informací, které odpovídají jeho vlastnímu pohledu na svět.

V echo chamber mohou být názory a informace, které se liší od hlavního proudu myšlení, často potlačovány nebo ignorovány, což může vést k zesílení polarizace a extremismu v různých oblastech, jako jsou politika, náboženství a společenské otázky. 

Echo chamber může být problematický jev, protože může přispět k roztříštěnosti společnosti a snížení schopnosti lidí porozumět a respektovat odlišné názory a postoje.

Facebook a echo chamber

Facebook (ale nejen on, každá sociální síť ovládaná algoritmy) může posilovat echo chamber prostřednictvím několika faktorů:

  1. Algoritmy – Facebook má složité algoritmy, které určují, který obsah se zobrazí uživatelům a který nikoliv. Zohledňují historii vyhledávání, lajkování, sdílení a dalších interakcí uživatele na platformě a na základě těchto dat pak Facebook doporučuje podobný obsah. Pokud uživatelé interagují převážně s obsahem, který potvrzuje jejich názory a postoje, algoritmy se budou snažit nabídnout podobný obsah, což může posilovat echo chamber.
  2. Skupiny – Facebook umožňuje uživatelům vytvářet a připojovat se k různým skupinám. Skupiny mohou být zaměřené na určitou tématiku, politické názory nebo zájmy. Pokud se uživatelé připojují k skupinám s podobnými názory a postoji, mohou se dostat do echo chamber, kde jsou vystaveni pouze informacím a názorům, které potvrzují jejich vlastní přesvědčení.
  3. Reklama – Facebook umožňuje uživatelům a reklamním firmám placenou propagaci, aby se zobrazovala specifická reklama pro určité publikum. Pokud jsou reklamy zaměřené na určité skupiny lidí s podobnými názory, mohou posilovat jejich přesvědčení a umocňovat echo chamber.
  4. Sledování – Facebook sleduje chování uživatelů na platformě a shromažďuje data o jejich preferencích, názorech a chování. Tyto informace mohou být použity pro zaměřování reklam a obsahu a tím i pro posilování echo chamber.

Celkově lze říci, že Facebook může posilovat echo chamber prostřednictvím algoritmů, skupin, reklam a sledování uživatelů. Je důležité, aby uživatelé byli kritičtí vůči obsahu, který vidí na Facebooku (a jak zaznělo výše, i na jiných sociálních sítích), a aby si uvědomili, že jejich interakce s obsahem mohou ovlivnit to, co jim Facebook nabízí.

TIP: Jak funguje newsfeed (timeline, informační kanál) na Linkedin? Jak hodně vám filtruje co sledujete? Jak zapnout chronologický newsfeed.

Facebook experimentoval s echo chamber na uživatelích několikrát, například:

  1. Experiment s emocemi: V roce 2014 provedl experiment, kterým chtěl zjistit, zda může ovlivnit náladu uživatelů tím, že jim bude zobrazovat buď pozitivní nebo negativní obsah v jejich zpravodajském kanálu. Výsledky ukázaly, že uživatelé, kteří viděli více negativních příspěvků, měli tendenci sdílet více negativních obsahů a naopak.
  2. Experiment se zpravodajskými kanály: V téže době, kdy experimentoval s emocemi, provedl také experiment, kdy náhodně vybíral uživatele a zobrazoval jim buď více konzervativního nebo liberálního zpravodajského obsahu. Tento experiment ukázal, že uživatelé mají tendenci sdílet více zpráv, které odpovídají jejich politickým názorům.
  3. Algoritmus News Feedu: V roce 2016 upravil algoritmus pro zpravodajský kanál tak, aby zobrazoval méně obsahu od stránek a více od přátel. Toto mělo za následek, že uživatelé viděli méně různorodých názorů, protože přátelé mají tendenci sdílet podobné názory jako uživatel sám.
  4. Přístup ke zdrojům informací: Během pandemie COVID-19 provedl studii, která ukázala, že uživatelé, kteří mají přístup pouze k jednomu zdroji informací o pandemii, mají tendenci mít méně informací o opatřeních a rizicích a také méně důvěry v orgány veřejného zdraví.

Tyto experimenty ukazují, jak Facebook (sociální sítě) může posilovat echo chamber tím, že uživatelům zobrazuje určitý typ obsahu a omezuje jejich přístup k různorodým názorům a zdrojům informací. Tyto experimenty byly kontroverzní a kritizovány za to, že omezují pluralitu názorů a mohou vést k polarizaci.