Móda jak z minulého století zasáhla pár českých webů a občas se s tím můžete setkat na některých zahraničních. U článků mají uvedeno, kolik minut zabere jejich přečtení. V ještě protivnější podobě se při čtení článku někde po straně objevuje kolik minut zbývá.
Nedělejte to, je to jenom další zbytečný údaj, kterým zaplňujete stránky. Také je to další zbytečné zaplnění všech vašich stránek zbytečně se opakujícím textem, co je na úrovní „Více“ či „Celý článek“ (stále k nalezení na Novinky.cz jako jednom z mála). Jen pro příklad „Doba čtení“ používaná na Lupa.cz je zaindexována ve více než 27 tisíci případech, ač to pro vyhledávání nedává žádný smysl.
Nedělejte to i proto, že každý člověk čte jinak rychle. Lidé budou vaše články číst na mobilu, webu, RSS čtečce. Všechno to ovlivní onu dobu čtení, která nikdy nebude shodná s tím, co tam uvádíte.
Nedělejte to také proto, že lidé vůbec netuší (a ani neřeší) jak dlouho něco čtou. Případná zdrcující informace o tom, že čtení bude trvat pět minut, pak často znamená, že ten článek ani neotevřou. Ve zbytečných obavách, že je snad příliš dlouhý. Stejně tak neotevřou něco s „dobou čtení jedna minuta“, budou si zbytečně myslet, že je to příliš krátké, takže to asi bude nekvalitní a nemá smysl to otevírat.
Lidé často nesnáší uvádění délky čtení a jak už bylo řečeno, odrazuje je to . Řečeno ostatně bylo i to, že se to nedá odhadnout jenom z počtu znaků či slov – přitom to je přesně ta jediná věc, podle které se to hloupé číslo počítá. Článek může mít obrázky, grafy, může obsahovat pětiminutové video. Přesto dojde k výpočtu „doby čtení“ jen z počtu znaků.
Marketing Land se už někdy v roce 2014 v How Estimated Reading Times Increase Engagement With Content věnoval vlivu „ERT“ (Estimated Reading Times) a jakkoliv se k tomu stavěli vcelku pozitivně, varují před stejnými věcmi jako tento typ v roce 2019. Velmi negativní pohled z roku 2013 najdete v Slate’s ‚minutes to read‘ feature dumbs down journalism
Aktuálních studií na tohle téma moc k nalezení není, v zahraničí to byla móda někdy právě okolo roku 2014. Po pár letech tam hlavně přišli na to, že se nehodí pro všechny druhy obsahu. Stejně jako to nefunguje na všechny čtenáře, hodně záleží i na cílové skupině. Plus, možná podstatný poznatek, spíše se došlo k závěru, že pro dlouhý obsah se tento ukazatel nehodí, příliš tam funguje ona odrazovací složka.
TIP: Uvádět na webu u článku počet přečtení? Odpověď zde je jednoznačné ne, ale mrkněte do tipu, ať víte proč.
Zkuste si udělat testování zda se to vyplatí – to nejjednodušší je, že týden či dva budete sledovat míru opuštění webu a čas trávený na webu na kterém nebude „čas na přečtení“ a pak totéž uděláte po nasazení tohoto ukazatele. Dejte si pochopitelně pozor aby výchozí podmínky (například i množství obsahu) byly pokud možno stejné. Můžete testovat i tak, že polovině návštěvníků ukážete web s ukazatelem, druhé polovině bez něj – budete tak moci srovnávat metriky u totožných článků, tedy z podstatně lépe zachovaných podmínek.
Můj pohled je, že bych to na web rozhodně nenasadil a kdekoliv to vidím, tak to považuji za iritující až urážlivé. Ale pro správné rozhodnutí si opravdu udělejte A/B testy. Čas od času je opakujte, čtenáři se vám mohou změnit a také ty stále to může začít obtěžovat.
TIP: Další užitečné tipy k webdesignu a blokování hledejte v ‣ Pomocník Webdesignera a ‣ Jak na WordPress
