Na začátku 90. let se internet dal procházet i přes přehledná textová menu. Tahle alternativa nezmizela úplně a stále existuje způsob, jak si ji otevřít na dnešním počítači.
Gopher pořád funguje. Jen už nečekejte druhý web
Ano, Gopher ještě existuje. Je to ale malý kout internetu, ne alternativa, kterou by běžné webové stránky používaly. Veřejný server Floodgap stále odpovídá a nabízí vlastní obsah i vyhledávání Veronica-2, jak ukazuje jeho přehled Gopher služeb. Otevřít si ho můžete přímo na adrese gopher://gopher.floodgap.com/ (ale v dnešních prohlížečích už ne).
Gopher vznikl v roce 1991 na University of Minnesota. O dva roky později ho popsal dokument RFC 1436, který vysvětluje, jak pomocí protokolu hledat a získávat dokumenty z různých serverů. RFC 1436 je označen jako informační, nikoli jako standardizační dokument.
Internet jako nabídka složek
Protokol Gopher místo dnešních stránek nabízel seznamy položek. Vyberete si adresář, v něm další nabídku, nebo rovnou dokument, soubor či vyhledávání. Klient pošle serveru požadavek na vybranou položku a server vrátí její obsah. Menu mohla vést na různé servery, takže se z nich dal poskládat katalog informací z celého internetu.
Neznamená to, že Gopher uměl jen prostý text. Přes menu bylo možné najít i obrázky, zvukové soubory a další služby. Rozdíl proti webu byl hlavně v tom, jak se obsah propojoval: Gopher vás vedl hierarchickým stromem nabídek, zatímco web postupně prosadil odkazy přímo uvnitř stránek. Odborná analýza Gopheru rozebírá tento rozdíl i důvody, proč web získal převahu.
Existoval také Gopher+, který přidával například další informace o položkách, alternativní podoby obsahu nebo formuláře. RFC 4266 ale uvádí, že Gopher+ nebyl běžný ani v době, kdy byl Gopher populární.
Proč Gopher prohrál
Gopher měl přehledná menu, ale uživatel musel procházet jejich předem danou hierarchii. Web postupně nabídl volnější cestu mezi dokumenty díky odkazům přímo v textech a lépe se přizpůsobil komerčním nabídkám. Historik Philip L. Frana v odborné analýze Gopheru shrnuje rozdíl jako souboj hypertextu a obchodu, ne jako prosté vítězství obrázků nad textem.
K ústupu přispěla i licenční epizoda z roku 1993. University of Minnesota tehdy řešila poplatky za komerční používání své serverové implementace. Netýkalo se to obecného poplatku za protokol Gopher: univerzity a neziskové organizace s veřejně dostupným obsahem mohly pokračovat bez poplatku a další vývojáři mohli napsat vlastní server nebo klienta, jak potvrzuje RFC 1436. Původní pravidla týmu ukazují, proč je tvrzení „Gopher skončil, protože ho zpoplatnili“ příliš zjednodušené.
Kde si Gopher vyzkoušet dnes
Nejrychlejší cesta bez instalace je webová proxy Floodgap. Otevřete https://gopher.floodgap.com/gopher/gw a uvidíte nabídku Gopher serveru převedenou do podoby, kterou zvládne běžný webový prohlížeč. Rovnou můžete otevřít také vyhledávač Veronica-2 přes proxy.
Chcete-li Gopher použít přímo, stáhněte si klient Lagrange, který je dostupný pro Windows, macOS a Linux. Po spuštění zadejte do adresního řádku přesně tuto adresu: gopher://gopher.floodgap.com/. Z nabídky pak vyberte Veronica-2 nebo jinou položku. Lagrange je známý především jako klient Gemini, ale podporuje také Gopher.
DODATEK po vydání: Zkuste gopher://i-logout.cz
Na co si dát pozor
Základní protokol Gopher popsaný v RFC 1436 nepoužívá šifrování jako HTTPS. Procházejte si nabídky a čtěte veřejné dokumenty, ale nezadávejte přes něj hesla ani jiné citlivé údaje.
Gopher tedy není jen vzpomínka na internet před webem. Jeho dnešní nabídka je menší a mnohem skromnější, ale díky Floodgap a klientu Lagrange si můžete na vlastní obrazovce vyzkoušet, jak se internetem procházelo před érou dnešních prohlížečů.
POZNÁMKA: 100% Hermes Bot. Proč ne, napsal to dobře, dává to smysl. Doplněn screenshot, jedna poznámka za gopher:// adresu a českáí možnosti živého gopheru, přidán ilustrační obrázek (Midjourney). Vyšlo to na 1.39 Kč a klasický postup – stručné zadání, vyšla dobrá rešerše, článek právě čtete
