Podvod je to starý: nehoda, policista, právník, šéf a okamžitá platba. Generativní AI mu jen dodala mimořádně přesvědčivou masku. Nesnažte se proto poznat zdroj podle zvuku. Změňte způsob, jakým ověřujete, kdo s vámi skutečně mluví.
POZNÁMKA: Opět klasický postup kdy jsem psal článek pro Lidovky. Vznikl po důkladné rešerší v AI, ale napsaný ručně a také kratší. Následně posloužil ChatGPT co umí psát tipy pro 365tipů, rozšířit, dohledat, přidat odkazy na související články. No a tady to máte. Lidovky ho nakonec neuveřejnily.
Volá vám syn. Je rozrušený, měl nehodu a potřebuje peníze. Nebo dcera skončila na policii. Případně šéf potřebuje okamžitě zaplatit fakturu a všechno je samozřejmě velmi tajné a velmi urgentní.
Tenhle podvod není nový. Patří do široké rodiny vishingu, tedy phishingu prostřednictvím telefonních hovorů, a stojí na klasickém sociálním inženýrství: vyvolat strach, stres nebo pocit autority a přimět oběť jednat dřív, než začne přemýšlet.
AI ale odstranila jednu důležitou překážku. Podvodník už nemusí umět přesvědčivě napodobovat vaše dítě, partnera, kolegu nebo šéfa. Může použít hlas, který zní prakticky stejně.
Nejdůležitější pravidlo: Hlas, fotografie ani video už nemají být jediným důkazem identity člověka. Pokud na ověření identity používáte stejnou vlastnost, kterou lze napodobit, žádné skutečné ověření neproběhlo.
K vytvoření přesvědčivého hlasu nemusí být potřeba mnoho
Klonování hlasu už dávno není technologie dostupná pouze výzkumným laboratořím. Například ElevenLabs u Instant Voice Cloning doporučuje zhruba 1 až 2 minuty kvalitního zvuku a uvádí, že u některých hlasů mohou velmi dobré výsledky vzniknout i z přibližně třicetisekundového vzorku.
Kamil Malinka z VUT v rozhovoru pro Investigace.cz popisuje, že dnes stačí minuty záznamu a někdy lze pracovat i se zhruba třiceti sekundami. Přesně takový materiál může být veřejně dostupný v podcastu, rozhovoru, videu na YouTube, prezentaci nebo příspěvku na sociální síti.
Na 365tipech už ostatně vznikla i praktická zkušenost s vytvořením vlastního hlasového digitálního dvojníka. Právě na ní je dobře vidět, že vytvořit přesvědčivě znějící kopii není žádná vzdálená sci-fi.
Z toho ale neplyne, že podvodník musí celý telefonát vést pomocí AI.
Klon nemusí umět vést rozhovor. Stačí pár sekund
Tohle je jedna z nejdůležitějších věcí, na kterou se při debatách o klonování hlasu zapomíná.
Útočník nepotřebuje dokonale fungující AI, která bude deset minut odpovídat na libovolné otázky. Mnohem jednodušší je připravit krátkou nahrávku: plačící syn řekne, že měl nehodu, dcera oznámí, že je na policii, pronese jediný naléhavý pokyn.
Pak telefon převezme skutečný člověk. Najednou mluvíte s „právníkem“, „policistou“, „lékařem“, „bankéřem“ nebo někým, kdo má údajně celou situaci na starosti.
Právě tento postup popisuje Kamil Malinka: předem připravený hlasový klon má vytvořit emoci a potvrdit příběh, zbytek už obstará klasické sociální inženýrství.
Proto příliš nepomůže rada „položte mu otázku, na kterou AI nebude umět odpovědět“. AI vůbec nemusí dostat příležitost odpovídat.
„Hlas svého dítěte přece poznám“ není bezpečnostní mechanismus
Velká studie zveřejněná v roce 2026 nechala 1 768 lidí hodnotit skutečné a syntetické nahrávky z celkem 138 systémů. U nejhůře rozpoznatelných komerčních a moderních generativních systémů se úspěšnost lidí pohybovala pouze mezi 61,3 a 65,9 procenta.
Ještě zajímavější je druhá část výsledku. Lidé začali častěji považovat za podvrh i skutečný lidský hlas. Moderní deepfaky tedy neškodí jen tím, že dokáží přesvědčit. Zároveň ničí důvěru v autentické nahrávky.
Nespoléhejte proto na kovový zvuk, nepřirozenou intonaci, podivné nadechnutí nebo krátkou prodlevu. Některé klony takové chyby mít mohou, jiné ne.
Správná otázka už není „Zní to opravdu jako on?“, ale „Ověřil jsem si jinou cestou, že je to opravdu on?“
Co udělat, když vám někdo blízký zavolá a chce peníze
- Přerušte hovor. Nečekejte na další vysvětlování a nenechte se přesvědčovat, že zavěšením něco pokazíte. Právě požadavek na okamžité jednání je důvod komunikaci přerušit.
- Zavolejte sami na číslo, které už znáte a máte uložené. Ne na číslo, které vám nadiktoval volající, a ne prostým zpětným voláním na příchozí hovor.
- Když se dotyčnému nedovoláte, zkuste jiného člověka. Partnera, rodiče, sourozence, kolegu, školu, firmu. Podvodník chce, abyste zůstali uvnitř jeho příběhu a komunikovali pouze s ním.
- Nepotvrzujte situaci pouze zprávou přes Messenger nebo WhatsApp. Účet může ovládat útočník. Na 365tipech je samostatně popsáno, co se stane při převzetí WhatsApp účtu. U opravdu citlivé situace je nejlepší další nezávislý člověk nebo osobní ověření.
- Nikdy neposílejte peníze pouze na základě jednoho telefonátu. Totéž platí pro předání hotovosti, nákup kryptoměny či dárkových karet, instalaci aplikace, sdělení hesla nebo autorizačního kódu a změnu čísla účtu, na který běžně platíte.
- Pokud volá banka nebo policie, zavěste a kontaktujte je sami přes oficiální kontakt. Banka ani policie nepotřebují, abyste zachraňovali své peníze převodem na nějaký „bezpečný účet“.
Mimochodem, podobný princip už dávno platí i pro e-mail. Ve starším tipu Jak poznám phishingový e-mail? je stejné doporučení: člověka, za kterého se někdo vydává, ověřit jinou cestou, ideálně telefonem nebo osobně. AI pouze způsobila, že stejnou nedůvěru potřebuje i telefon.
Číslo na displeji nic nedokazuje
„Vždyť mi to volalo z jeho čísla“ nebo „na displeji bylo číslo banky“ není důkaz.
Caller ID lze podvrhnout pomocí spoofingu. Český telekomunikační úřad zavedl proti spoofingu opatření, díky kterým jsou podle ČTÚ blokovány jednotky milionů pokusů o podvodné volání měsíčně. Opatření pomáhají, ale zobrazené číslo tím nezískalo vlastnost důkazu totožnosti.
Policie už navíc zdokumentovala případ, kdy se podvodný volající vydával za policistu a na displeji se skutečně zobrazilo veřejně uvedené číslo sekretariátu NCOZ.
Rozdíl je v tom, že po zavěšení vy sami vytvoříte nové spojení na číslo, které znáte nebo které jste nezávisle našli na oficiálním webu. Nepokračujete ve spojení a kontaktech, které vám připravil útočník.
Rodinné heslo je překvapivě dobrý nápad
Domluvte si s nejbližší rodinou tajné slovo nebo větu pro mimořádné situace. Není to žádný přehnaný špionážní postup, rodinné tajné heslo doporučuje i FBI právě jako obranu proti vydávání se za známé osoby pomocí AI.
Nemělo by jít o odpověď na otázku „jak se jmenoval náš první pes“, rodné příjmení matky, datum narození, školu nebo místo dovolené. Takové informace lze často najít na sociálních sítích, ve starých únicích dat nebo prostě odhadnout.
Mnohem lepší je absurdní věta, interní vtip nebo několik nesouvisejících slov. Něco, co nemá žádnou spojitost s veřejně dostupnými údaji.
A hlavně: když člověk na druhém konci heslo nezná, nezačněte ho vyslýchat dalšími osobními otázkami a postupně mu dodávat informace. Zavěste a ověřte situaci jinou cestou.
Heslo samozřejmě neřeší banku, policii ani kolegu v práci. Je to jednoduchá rodinná pojistka, ne univerzální autentizační systém.
Pozor na požadavek „nikomu nevolejte“
Podvod často obsahuje vysvětlení, proč nesmíte udělat právě to, co by jej okamžitě odhalilo.
„Nevolejte rodičům, nesmějí se to dozvědět.“
„Nevolejte do banky, útočník pracuje uvnitř banky.“
„Neříkejte to kolegům, je to důvěrná akvizice.“
„Zůstaňte celou dobu se mnou na telefonu.“
Tohle nejsou důvody k poslušnosti. Jsou to varovné signály.
Stejně podezřelé jsou neobvyklé platební metody, nový účet, kryptoměny, dárkové karty nebo požadavek na hotovost. V Česku se objevují i podvody, při kterých si pachatelé pro peníze posílají kurýry.
Neobvyklost ale není podmínkou. Podvod může chtít docela obyčejný bankovní převod. Podstatná je kombinace peněz, naléhavosti a nemožnosti nezávislého ověření.
Ve firmě je větší problém proces než kvalita deepfaku
Podvod s napodobeným hlasem není jen rodinná záležitost.
Už dávno existuje CEO fraud, při kterém se podvodník vydává za ředitele nebo jiného nadřízeného a snaží se přimět zaměstnance k převodu peněz. Deepfake pouze rozšířil e-mail o telefon a video.
V roce 2024 například britská společnost Arup potvrdila případ, při kterém zaměstnanec v Hongkongu po falešné videokonferenci poslal podvodníkům přibližně 25 milionů dolarů. Na obrazovce nebyl jen napodobený jeden člověk, ale několik údajných kolegů.
Obrana firmy proto nemůže znít „účetní musí poznat deepfake“.
Firma musí mít proces, ve kterém významnou platbu, změnu účtu dodavatele nebo jinou citlivou operaci nelze schválit jen telefonátem, videohovorem nebo zprávou od šéfa. Pomáhá druhé schválení, potvrzení přes interní systém a zpětné ověření přes kontakt uložený ve firemním adresáři.
A pokud někdo tvrdí, že je potřeba běžný kontrolní proces obejít, protože je situace mimořádně tajná a naléhavá, je to naopak další důvod kontrolu nevynechávat.
Co když už jste peníze poslali
Tady nemá smysl čekat, zda se třeba situace nějak vysvětlí. Okamžitě kontaktujte svou banku přes její oficiální kanál. Podle typu platby může být ještě šance transakci zastavit, prověřit nebo řešit další ochranu účtu. Aktuální doporučení bank je stejné: po zjištění podvodu rozhodují minuty a je potřeba banku kontaktovat bez prodlení.
Pokud jste předali údaje z platební karty, přihlašovací údaje, autorizační kódy nebo jste na pokyn volajícího instalovali nějakou aplikaci, řekněte bance přesně co se stalo. Nezamlčujte ani věci, které vám zpětně připadají hloupé nebo trapné.
Kontaktujte také Policii ČR a uchovejte, co máte: číslo volajícího, časy hovorů, SMS, zprávy, čísla účtů, potvrzení plateb a snímky obrazovky.
A pozor na druhé kolo podvodu. Pokud se někde zmíníte, že jste přišli o peníze, mohou se objevit lidé nabízející jejich „zaručené získání zpět“. To je další samostatná disciplína podvodníků popsaná v tipu Co je to recovery scam?.
Může pomoci telefon? Trochu, ale v Česku zatím s omezeními
Apple v iOS 26 nabízí Call Screening a filtrování neznámých či spamových hovorů. Call Screening může neznámého volajícího nejprve požádat o jméno a důvod hovoru.
Pro českého uživatele je tu ale podstatný háček: podle aktuálního přehledu dostupnosti funkcí iOS 26 čeština k srpnu 2026 mezi podporovanými jazyky Call Screening není. Běžné filtrování a umlčení neznámých volajících samozřejmě použít můžete, ale od chytrého prověřování českého hovoru zatím příliš nečekejte.
Google má na podporovaných Pixelech Scam Detection, která během hovoru na zařízení hledá vzorce typické pro podvod a může uživatele varovat. Google sám upozorňuje, že funkce není stoprocentní a podvodníci své postupy mění.
Ještě důležitější pro Česko: k srpnu 2026 Česká republika mezi podporovanými zeměmi Scam Detection není.
A ani kdyby obě technologie fungovaly bez omezení, neřeší hlavní problém. Filtr podvodných hovorů není ověření identity. Telefon vám může pomoci odfiltrovat část nebezpečí, ale nemůže rozhodnout, že člověk znějící jako váš syn je skutečně váš syn.
Nejde jen o hlas
Stejný posun už proběhl u fotografií a rychle probíhá u videa. Přesvědčivá fotografie není automaticky důkaz, že se něco skutečně stalo, stejně jako videohovor není automaticky důkaz, že na druhé straně sedí člověk, kterého vidíte.
To neznamená přestat věřit všemu. Znamená to přestat používat jednu fotografii, jeden hlas, jedno video nebo jeden účet jako jediný bezpečnostní důkaz ve chvíli, kdy jde o peníze, přístupové údaje nebo jiné zásadní rozhodnutí.
AI mění kvalitu padělků. Základní obrana je ale překvapivě obyčejná: zavěsit, zpomalit a ověřit člověka nezávislou cestou.
AI může člověka napodobit. Nesmíme proto dovolit, aby jediná napodobená vlastnost člověka zároveň sloužila jako důkaz jeho identity.
Tipy týkající se Bezpečného Internetu
