TIP#064: Díky říkáme, když za to můžeme poděkovat. Tam kde ne, musíte použít jiné slovo.

Na Internetu se můžete setkat s termínem „grammar nazi„, vystihuje jedince, kteří nedokáží odolat pokušení a hledají chyby v psaném projevu dalších lidí. A po nalezení jim je omlacují o hlavu. Hrubky, překlepy, cokoliv lze použit, tak použijí aby si vychutnali někoho druhého.

Osobně mám k chybám a překlepům na Internetu a hlavně na sociálních sítích hodně tolerantní přístup. Vím jak je to těžko věci udržet bez chyb, hlavně překlepů. Vím jak se do toho míchají automatické opravy na mobilních zařízeních. A obecně dávám přednost obsahu sdělení před formou. Jedna věc mne ale dokáže vždy vykolejit.

Třeba takový MOUNT EVEREST JE DÍKY LIDSKÉMU ODPADU FEKÁLNÍ ČASOVANOU BOMBOU je typickou ukázkou toho, že bohužel ani novináři netuší, že slovo díky má velmi jasně dané použití (a ještě tady navíc netuší, že titulky se nepíší VELKÝMI PÍSMENY).

Pokračování textu TIP#064: Díky říkáme, když za to můžeme poděkovat. Tam kde ne, musíte použít jiné slovo.

TIP#058: Doména sem, doména tam aneb potřebujete pro váš projekt doménu?

Jedno z pravidel říká, že pokud se titulek na něco ptá, tak odpověď je vždy jasná. Každopádně, ještě někdy na samém počátku @365tipu napsal Michal Veselý: „Dobry napad, ale preco pre @365tipu nie je samostatna vlastna domena?„. Velmi správně položená otázka, protože v té době www.365tipu.cz neexistovalo. A nebudu si vymýšlet, neměl jsem moc v plánu to řešit.

Prvním důvodem proč ne bylo to, že @365tipů si vystačí s blogem a sociálními sítěmi (5 824 návštěvníků podle WordPressu za únor, 5 416 za leden mne uspokojuje plně). Druhým důvodem bylo, že tenhle experiment měl fungovat s co nejmenšími náklady a doména samozřejmě stojí nějaké ty peníze.

Pokračování textu TIP#058: Doména sem, doména tam aneb potřebujete pro váš projekt doménu?

TIP#057: Opět o obrázcích. A taky o obrázku v záhlaví a užitečných pravidlech

Myslím, že i na @365tipu je vidět, že obrázky jsou hodně podstatnou součástí každého textu na Internetu, ať je to blog nebo cokoliv jiného. A že jejich správné velikosti hrají spolu s dalšími prvky designu poměrně podstatnou roli. Pokud si myslíte že snad ne, tak srovnejte www.pooh.cz a 365tipu.wordpress.com. Ten rozdíl je velký, zejména proto, že Pooh.cz vznikl postupným vývojem bez jakéhokoliv zásahu a práce grafika.

V řadě případů, včetně toho u @365tipu, budete potřebovat nejenom obrázky v článku, ale také nějaký ten obrázek v záhlaví, upoutávkové obrázky a tomu podobné věci. A je hodně důležité na ně pamatovat. Hlavně, pro zdejší šablonu Twenty Fifteen je nutné si zjistit, jaké rozměry se vás vlastně budou týkat. Ten první je, že obsah je 660 px (bodů) široký. A ten druhý, že obrázek v záhlaví (featured image) je 825 x 510 bodů.

Pokračování textu TIP#057: Opět o obrázcích. A taky o obrázku v záhlaví a užitečných pravidlech

TIP#055: Zkracovače adres a kdy je používat. A proč je spíš nepoužívat

Zkracovače adres vznikly v počátcích Twitteru. Tweety měly (a mají) 140 znaků a pokud jste chtěli tweetnout nějaký delší odkaz, ta se hodně hodilo, že jste mohli použit zkracovač URL (URL shortener). Dost dlouho už ale Twitter zkracuje všechny vkládané sám (přes vlastni t.co zkracovač), takže jeden ze zásadních důvodů existence věci jako bit.ly či goo.gl (od 2018 neexistuje, viz konec tipu) pominul.

Pokračování textu TIP#055: Zkracovače adres a kdy je používat. A proč je spíš nepoužívat

TIP#053: Celé články nebo jenom upoutávky? Obvyklé dilema u blogu. WordPress na tohle má značku

Když jsem začínal s @365tipu, tak jsem nepředpokládal, že bude větší počet „delších“ textů. Skutečnost je samozřejmě taková, že nakonec těch delších textů je víc. Znamená to, že jsem původně vsadil na klasický systém blogu = jsou vidět kompletní články na hlavní stránce. Ten druhý systém, kdy jsou vidět pouze „upoutávky“ se víc používá u e-zinů. Případně ho lze dotáhnout ještě dál, k „novinovějšímu“ systému, kdy šablona používá titulek, perex/upoutávku a obrázek, ale samotný obsah článku vidět není (což je třeba www.justit.cz, z mých webů).

Včera se Roman Káčerek na Twitteru zcela správně a oprávněně ptal: Na blogu @365tipu se nepouziva tag <!–more–> zamerne? Kdo to ma na mobilu porad scrollovat?. A přidal k tomu i odkaz na nápovědu WordPressu k „Splitting Content: More Tag

Dnes ráno (dnes je neděle 22. února) jsem prošel přes padesát článků co tu jsou a ve všech doplnil onu „MORE“ značku. Což je samozřejmě otravné dělat, ale z důvodu co uvádí Roman můžete snadno pochopit, proč je to případně dobré.

Pokračování textu TIP#053: Celé články nebo jenom upoutávky? Obvyklé dilema u blogu. WordPress na tohle má značku

TIP#048: Opravili jste něco v článku? Nezapomeňte uvést, že jste to udělali

V tipu číslo #046 jsem řešil jednu ze zásad (nejenom) internetové žurnalistiky, tady zásadu zdrojování a odkazování na zdroje. Patří sem ale ještě jedna hodně užitečná věc, která je ještě více internetově specifická. A také často nedodržovaná. Hodně často nedodržovaná.

Pokud v článku něco opravíte a nejde pouze o kosmetickou opravu, tak byste o této opravě měli čtenáře informovat. Zejména je to důležité tam, kde oprava mění původní smysl , doplňuje informace nebo dokonce napravuje informace chybné. Je slušnost o těchto opravách informovat. A je to také obrana vás, tedy autora.

Pokračování textu TIP#048: Opravili jste něco v článku? Nezapomeňte uvést, že jste to udělali

TIP#046: Zdrojovat, vždy a všude uvádět zdroje

Zbožné přání? Ve skutečnosti PR výrobců čokolády. Bez zdroje je ale jasné, na koho se můžete zlobit.
Zbožné přání? Ve skutečnosti PR výrobců čokolády. Bez zdroje je ale jasné, na koho se můžete zlobit.

Máme tu v Česku takový ten „fakta“ účet, podobný jako jsou jich mraky zahraničních. Tweetuji něco co mají být fakta, pravda, jenže jak už to tak většinou bývá, nepovažují za důležité ta fakta podložit zdrojem.

A jak už to tak bývá, @FaktyCZSK klasicky vydává mýty a hlouposti za fakta. To že „nezdrojuje“ pak samozřejmě znamená, že ten trapný výsledek jde čistě za tím, kdo tohle dělá.

Pokračování textu TIP#046: Zdrojovat, vždy a všude uvádět zdroje

TIP#039: Nejčtenější články, čtenáři je mají rádi a vám pomohou

Statistiky a analýzy není radno podceňovat. Jednou z nich jsou nejčtenější články (v době sociálních sítí i nejsdílenější či nejvíce lajkované). Vy sami se z nich dozvíte, o co byl největší zájem a dá vám to možnost se případně na totéž téma třeba  ještě někdy, lépe, zaměřit. Případně opačně, dostanete důvod k přemýšlení, proč nějaké téma propadlo (nápověda: možná jste mu pouze další špatný titulek).

Pokračování textu TIP#039: Nejčtenější články, čtenáři je mají rádi a vám pomohou

TIP#036: Potřebujete na webu komentáře? A proč vlastně nemá @365tipů komentáře?

Je to tak, když jsem nastavoval 365tipu.wordpress.com, tak jsem zcela záměrně deaktivoval možnost komentovat přímo pod články. Totéž jsme udělal už hodně dávno i na jiných webech, byť někde ještě z nostalgie nechávám prvek fb:comments, tedy komentářový prvek Facebooku.

Odpověď na otázku zda potřebujete na obsahovém webu komentáře je zpravidla jednoduchá. Komentáře na webu nepotřebujete.  Výjimkou mohou být weby, které jsou spíše komunitní, nebo kde komentáře mají význam, funkčnost. Takže to samozřejmě neberte jako všeobecně platné pravidlo.

Pokračování textu TIP#036: Potřebujete na webu komentáře? A proč vlastně nemá @365tipů komentáře?

TIP#035: Je dobré vědět, odkud k vám přicházejí lidé. Co že je to ten referer?

Dnes je to se zjišťováním toho, odkud (a hlavně proč) na váš web přicházejí lidé těžké. Snadné zjištění toho na jaké fráze vás lidé našli v Google je dnes už podstatně problematičtější. Nástup šifrovaného webu (https) přinesl snížení uváděných „refererových“ informací a ještě horší to dělají aplikace na mobilech.

Přesto je informace o tom odkud k vám přicházejí lidé zásadní informací, se kterou je vhodné umět dobře pracovat. Není to nic světoborného – tzv. referer, tedy adresa odkud k vám přišel návštěvník, se předává při přechodu z jednoho webu na druhý. Publikační systémy či systémy na sledování návštěvnosti je zaznamenávají a v nějaké formě poskytují. Vy s nimi pak můžete pracovat.

Pokračování textu TIP#035: Je dobré vědět, odkud k vám přicházejí lidé. Co že je to ten referer?