Tento tip je tak trochu zvláštní tím, že vlastně vše potřebné k posílání velkých souborů přes Internet už tu někde bylo popsáno. Pokud totiž potřebujete poslat něco opravdu velkého (což je v zásadě cokoliv co má megabajty a více), tak to nemůžete přiložit jako přílohu do e-mailu, musíte to nahrát do nějakého úložiště nebo cloudové služby a příjemci pak poslat pouze odkaz na stažení.
Pokračování textu TIP#292: Jak posílat přes Internet velké soubory a co je to vůbec velký soubor?
Řekněme, že si chcete vybudovat databází e-mailů, na které chcete posílat, třeba, nějaký newsletter. Nebo provozujete online službu, do které se uživatelé registrují e-maily. Chcete si zjevně ušetřit čas, nebo mít těch e-mailů co nejvíce, tak to uděláte tak, že do databáze zapíšete jakýkoliv e-mail, který někdo napíše do registračního formuláře.
Což znamená, že dopadnete tak nějak jako databáze seznamky Ashley Madison, tedy získáte databázi plnou neexistujících mailů, překlepů v mailech i doménách, ale i mailů, které tam jejich vlastníci nikdy nezadali. V praxi to, v Česku, povede k tomu, že po první obeslání mailů se na vás sesypou stížnosti na Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). V příznivém případě se dočkáte varování a sledování, v méně příznivém vám rovnou vyměří pokutu. To proto, že v Česku máme zasílání nevyžádaných obchodních sdělení zákonem zakázané.
Pokud si budete zakládat účet na Facebooku, jedním z kroků po vyplnění základních údajů bude možnost „najít přátele, kteří jsou již na Facebooku“. Vyhledávač přátel („Friend Finder“) je dlouhodobě jednou z velmi kontroverzních funkcí Facebooku. Hlavně proto, že mu musíte dát přihlašovací údaje ke svým e-mailovým schránkám.
Doporučení pro vyhledávač přátel na Facebooku je jasné – v žádném případě mu heslo ke svým mailovým schránkám nedávejte. Nedávejte mu samozřejmě ani heslo k čemukoliv jinému. Facebook si tato hesla zapamatuje a nebudete mít žádnou možnost tomu zabránit – a v uplynulých letech se již mnohokrát stalo, že je opakovaně použil k vyhledání vašich přátel. Získá tak kompletní přístup k vaší elektronické poště – a není vůbec známo, zda se omezí pouze na stažení kompletní „databáze“ vašich kontaktů.
TIP: Pro Facebook se bude sakra hodit Jak nastavit soukromí na Facebooku? 22 kroků, které soukromí stejně nezajistí.
Pokračování textu TIP#211: Linkedin, Facebooku, nikomu nedávejte heslo ke své poštovní schránce
Psal Tomáš Baránek, že by se v souvislost se spamem hodilo popsat „whitelisting“, tedy přidání určité e-mailové adresy do seznamu mailů, které váš e-mailový klient rozhodně nemá dávat do složky Spam (ani tehdy, když to jako spam vyhodnotí). Je to užitečná věc, zejména tam, kde nemáte moc povedený spamový filtr, ale také tam, kde odebíráte různorodé newslettery z poněkud nepříliš jasných zdrojů, které cosi může zahazovat. A vy nechcete aby k tomu došlo.
Tomáš v tipu na tipu přidal i odkaz na How To Whitelist Email, což je docela užitečný zdroj těchto informací, ale hodí se hlavně pro zahraniční a nebere v potaz poněkud specifické české prostředí. Takže se od tohoto přehledu odpíchneme a přidáme pár čistě místních záležitosti. A popravdě, některé z tamních popisů bylo lepší ověřit a opravit.
Pokud chcete používat Google Analytics, Google Tag Manager, Google Docs (třeba proto, že vám někdo chce sdílet dokumenty, na kterých budete společně pracovat) a řadu dalších služeb od Google (včetně třeba profilů v Chrome, atd), tak máte tři možnosti.
Založit si účet v Gmailu, používat placené Google Apps nebo založit si účet (lépe řečeno identitu) pod vlastním již existujícím e-mailem a ke všem službám od Google se přihlašovat přes něj. Popravdě, ještě máte další možnost, tedy přiřadit váš skutečný e-mail k nějaké existujícímu účtu Gmailu nebo Google Apps, ale tuto variantu si nechejme na jindy.
Při nedávném sbírání názorů na to, jakého poštovního klienta zvolit pro Windows 8 (vrátí se jako pozdější tip) se objevila správná poznámka, že je možné využít Gmail (Google Apps) a jiné poštovní účty dostat sem a poté používat klasické webové rozhraní jako poštovního klienta i pro další schránky. Což má stejnou výhodu jako když použijete dobrého poštovního klienta a do něj připojíte všechny účty – máte je pohromadě na jednom místě. A tady, navíc, vše jako jednu poštu, kde jiné e-maily můžete mít roztříděné podle štítků.
Než se dozvíte jak to udělat, tak je dobré vědět co nejde udělat. Nemůžete si bohužel do Gmailu napojit poštovní schránky přes IMAP, stejně jako tam nemůžete napojit poštu z Microsoft Exchange – napojení je totiž možné jenom přes POP3 protokol, takže napojované schránky musí tento protokol mít povolený/použitelný.
Pokračování textu TIP#150: Jak dostanu do Gmailu poštu z dalších poštovních účtů?
Jakub Horváth mi onehdá k dilema zda balit obrázky posílané mailem do archivu napsal, „Na druhou stranu je lepší poslat jeden ZIP než 20 JPEGů, že :)„. U čehož je vidět, že příliš s mailem a věcmi mailem přicházejícími nepracuje. 20 obrázků v ZIPu si totiž musím stáhnout, rozbalit a pak teprve mohu vybírat ten obrázek, který budu potřebovat. Pokud jich tam ale bude rovnou dvacet, bez zabalení, tak uvidím rovnou náhledy a vyberu si jen ten, který opravdu potřebují. Pokračování textu TIP#099: Proč (většinou) mailem neposlat fotografie zabalené v ZIPu/RARu?
Spam je zlá věc, velmi zlá. Také je to věc, kde se prakticky vždy setkáte s tím, že odesílatel buď neexistuje, nebo je prostě náhodně vybraný cizí existující mail. V říjnu 2013 naletěla česká média na e-mail, který vypadal jako z Českého rozhlasu a byl poslán jakoby náměstkem generálního ředitele. Korunu tomu tehdy nasadili v Českém rozhlasu samotném, když tvrdili, že se „někdo naboural do mailové adresy člena vedení„.
Řekněme si hned to nejpodstatnější. ODESÍLATEL v e-mailu je pouze textové políčko. Je do něj možné napsat zcela cokoliv. Můžete tam napsat cizí e-mail, můžete tam napsat nesmysly. Můžete se „vydávat“ za Andreje Babiše, Baracka Obamu a kohokoliv dalšího. Můžete posílat posmrtné maily za Steva Jobse.
Pokračování textu TIP#094: Jak je možné, že někdo může falšovat odesílatele e-mailu?
Jakmile kdekoliv na Internetu použijete vaši e-mailovou adresu, tak si můžete být jisti, že ji získali spammeři. První cizojazyčný spam dorazil na 365tipu@gmail.com sedmnáctého ledna 2015, tedy nějakých právě tolik dní od okamžiku spouštění projektu. Čím starší váš e-mail je, tím více spamu bude získávat. Pokračování textu TIP#031: Spam je všudypřítomný a nezastavitelný. V Česku ho hlaste ÚOOÚ
Protože jsem občas, teoreticky, i něco jako novinář, tak mi chodí tiskové zprávy. A protože jich chodí hodně a je dobré v tom mít trochu pořádek, tak si je nechávám posílat na samostatnou mailovou adresu. V mém případě je to info@feedit.cz – a důvod je mimo jiné i ten, že www.FeedIT.cz je služba, kde jsou tiskové zprávy zveřejňovany. Ale i kdybych to takto neměl, pořídil bych si na ně také samostatný mail.
Samostatný e-mail mám ostatně i pro sociální sítě. Hlavně můj účet na Facebooku, ale také řada dalších sociálních sítí je založená nikoliv s pomocí mého „hlavního“ e-mailu (tj @pooh.cz/@justit.cz), ale pomoci oddělené adresy. A také pomocí oddělené mailové schránky. Tady je důvodem hlavně potřeba nezaneřáďovat si hlavní e-mail všemi těmi různými upozorněními a maily, které tyhle služby používají.
Pokračování textu TIP#026: Na nedůležité věci si pořiďte oddělenou mailovou adresu
