Chcete to na rovinu? Než se dostaneme k odůvodnění? Je to totiž jednoduché, Facebook (ani žádné další aplikace) nemonitorují co říkáme. Patří to o oblíbeným mýtům, konspiračním teoriím, nejčastěji doprovázeným tvrzení, že si někdo s někým nedávno o něčem povídal a pak na to začal dostávat reklamu.
Ale teď k tomu odůvodnění. Je jich vlastně několik a jsou dost jasné i v okamžiku použití “selského rozumu”.
Rozpoznávání řeči je komplikovaná záležitost, zkuste si třeba to co umí Apple či Google a zjistíte, že je to pomalé a poměrně nespolehlivé. Aby to probíhalo na zařízení, tak je třeba opravdu hodně výkonu procesoru nebo je třeba vše co říkáte odesílat kamsi přes Internet a nechat zpracovávat tam. Navíc je tu komplikace s češtinou, která rozhodně není mezi snadno dostupnými jazyky pro strojové zpracování mluveného projevu.
Pokud by nějaká aplikace na mobilu poslouchala co říkáte, tak byste to viděli (při využití na pozadí, samozřejmě). Minimálně na iPhone, který použití kamery i mikrofonu ukazuje nahoře v liště a také vám řekne, kdo je používal. Na Androidu byste si navíc mohli pořídit aplikaci, která při něčem takovém varuje, stejně tak jako na počítači.
Záznam toho co říkáte, posílání přes Internet kamsi ke zpracování, byste také většinou poznali. Nebylo by toho málo, takže větší spotřeba dat a také zpomalení komunikace. Byť budete správně namítat, že to co se bude přenášet nebude Hi-Fi kvalita zvuku a dá se využít hodně slušná komprese a kodeky.
Pak je tu ještě jeden další aspekt, pokud by něco takového jako odesílání toho co říkáte kamsi přes Internet skutečně probíhalo, tak už by to dávno někdo zachytil, analyzoval a byla by z toho aféra ve veškerém světovém tisku. Stejně jako se podobným způsobem objevila řada jiných bezpečnostních problémů či narušování soukromí,
Hey Siri, OK Google a Echo …
Ale zpět ještě k rozpoznávání řeči na samotném zařízení. Častá námitka totiž je, že se to přece děje, Androidy poslouchají na “OK Google”, Apple na “Hey Siri”, Amazon na “Echo” či “Alexa”.
Problém je, že ve skutečnosti neposlouchají. V zařízeních je většinou jednoúčelový čip, který dokáže detekovat jenom pár vybraných spouštěcích slov/frází (nemůžete si vymyslet vlastní) a pokud je zjistí, tak teprve poté se spouští rozpoznávání. A jak možná sami víte, rozhodně to není tak, že byste prostě mohli volně mluvit a ono to fungovalo.
Jak je ale možné, že “mi ukazuje ten inzerát”?
Cílení inzerce, zejména na Facebooku, je zcela běžné na “přátele přátel”. Facebook prostě cílí reklamu podle toho co dělají vaši přátelé. Ale taky prostě i podle toho, kam chodíte, s kým jste se tam setkali (a vůbec se nemusíte znát). Takže pokud někdo s kým se stýkáte (zejména opakovaně) něco hledá, tak se jeho návyky mohou objevit i jako reklama, kterou vám Facebook (ale i jiným) ukáže.
TIP: V Jak na Facebooku funguje doporučování lidí do přátel? zjistíte, že výše popsané používá Facebook pro doporučování přátel.
Mimo to tu ještě je jev zvaný “konfirmační zkreslení” (confirmation bias) spočívající v tom, že reklamu většinou prostě ignorujeme, nevnímáme ji, nepamatujeme si ji. V okamžiku kdy jste se ale s někým o něčem bavili, a náhle se před vás dostane odpovídající reklama, tak si ji všimnete. Tenhle jev má i další pojmenování, pokud byste chtěli víz zkoumat – Baader–Meinhof phenomenon neboli frekvenční zkreslení (frequency illusion/bias) kombinující již zmíněné konfirmační zkreslení s kognitivní zkreslení. A pozor, nezaměňovat s Baader Meinhof Komplex.
Do tohoto vysvětlení samozřejmě patří i to, že je to prostě zrovna náhoda – odvíjející se zrovna třeba od toho, že je zrovna reklamní kampaň (proto jste se o tom s někým bavili) a vy jste součástí oslovované cílové skupiny.
Sem patří i to, že “jsem se s někým bavil v Messengeru či WhatsApp a pak jsem viděl reklamu”. Opět to není dané tím, že by Facebook zkoumal co si píšete (mohl by, ale nedělá to). Prakticky vždy je to dané tím, že druhá strana (pokud tedy ne vy) danou věc hledala. A proto se stala cílem reklamy, stejně jako vy.
Ale vždyť ….
Ano, technicky to možné je, byť to vyžaduje příliš – výkon procesoru, baterii (u chytrých reproduktorů samozřejmě ne), kapacitu připojení a pro češtinu je to navíc zásadně komplikované. Možné to ale je. A určitě to časem bude ještě snazší.
V cestě tomu stojí stupňující se ochrana soukromí. Ale také to, že cílit na nás je podstatně levnější a jednodušší pomocí desítek dalších signálů, než je zrovna snaha rozpoznávat o čem si povídáme někde v hospodě.
Další tipy Jak na bezpečný Internet
TIP#2640: Co se stane s mým dvoufaktorovým ověřením, když přijdu o telefon?
Nějak tak není měsíc, aby se někdo neozval s tím, že přišel o telefon (krádež, ztráta, prostě odešel, skončil v práci a přišel o firemní) a teď se nemůže přihlásit tam, kam měl…
TIP#2640: Co se stane s mým dvoufaktorovým ověřením, když přijdu o telefon?
TIP#2589: Nezapomínejte na e-maily a telefon pro obnovení v Gmailu. Ale nejenom tam
Gmail má užitečnou funkci. Můžete si přidat jiný e-mail a/nebo telefonní číslo pro obnovení účtu. Tedy pro situace kdy se na účet nemůžete dostat, ať už pro zapomenuté heslo nebo pro napadení účtu.…
TIP#2589: Nezapomínejte na e-maily a telefon pro obnovení v Gmailu. Ale nejenom tam
TIP#2584: Co je to Quishing?
V médiích teď frčí psát o quishingu, takže proč nepřipomenout něco, co probíral jeden ze zdejších tipů už v roce 2021: Jsou QR kódy bezpečné? Co hrozí při používání? (Pokračování textu…)
TIP#2523: Jak (bezpečně) chodit do internetového bankovnictví? Přes vyhledávač v žádném případě!
Připadá vám otázka “Jak chodit do internetového bankovnictví?” zbytečná? Není tomu tak, jde totiž o bezpečnost – konkrétně o to, že když někdo chce jít do své banky na Internetu, tak mu hrozí,…
TIP#2523: Jak (bezpečně) chodit do internetového bankovnictví? Přes vyhledávač v žádném případě!
TIP#2516: Nakupovat na “marketplace” jako tom od Kauflandu, Allegro či AliExpress? Co vám hrozí
Marketplace je chytré zaklínadlo pro online tržiště (obchod), které zprostředkovává prodej mezi kupujícím a prodávajícím – tím není samotné tržiště, takže i když zdánlivě kupujete něco od (například) Kauflandu či Allegro, tak tomu…
TIP#2516: Nakupovat na “marketplace” jako tom od Kauflandu, Allegro či AliExpress? Co vám hrozí
TIP#2513: Od kolika let by mělo (mohlo) mít dítě mobilní telefon? A jaký?
Někdy před pár lety, když vznikla knížka Dítě v sítí, se to tu určitě někde objevilo, ale ne jako samostatný tip. Přitom jde o poměrně časté dilema, které mají rodiče. Dilema, na které…
TIP#2513: Od kolika let by mělo (mohlo) mít dítě mobilní telefon? A jaký?
TIP#2498: Co je to vishing?
Vishing je slovo vytvořené z voice phishing. A protože už phishing je nástroj podvodníků, tak je tomu tak i u vishingu. K phishingu případně viz Co je to phishing a proč tomu říkáme…
TIP#2486: Jak rizikové je někomu sdělovat sériové číslo, IMEI a IMEI2 mého telefonu?
Sdělení sériového čísla, IMEI a IMEI2 vašeho iPhone někomu může představovat riziko, zejména pokud nemáte důvěru v danou osobu nebo organizaci, které tyto informace poskytujete. Zde jsou hlavní obavy: (Pokračování textu…)
TIP#2486: Jak rizikové je někomu sdělovat sériové číslo, IMEI a IMEI2 mého telefonu?
TIP#2325: Jak bezpečně hledat na Google? Ochrana soukromí při vyhledávání
“Bezpečně” hledat na Google? Téma posledních dnů, které má ale několik samostatných (ale zároveň i souvisejících) aspektů. Prakticky všechny jsou již v jiných tipech, ale s ohledem na množící se dotazy a diskuze…
TIP#2325: Jak bezpečně hledat na Google? Ochrana soukromí při vyhledávání
TIP#2322: Jak nenaletět podvodníkům, když něco prodáváte přes Internet. Co nikdy nedělat
Věnoval jsem tomu v září podcast Phishing, rhybaření a jak lidé přicházejí o peníze z účtu či účty na Facebooku, takže pokud máte chuť si poslechnout zhruba čtvrt hodiny, můžete začít tím. Ale…
TIP#2322: Jak nenaletět podvodníkům, když něco prodáváte přes Internet. Co nikdy nedělat