Nejčastějším způsobem útoku bývá prohlížeč a e-mail. Na novináře zcela běžně v podobě spear phishingu – tedy cíleného útoku, který jako útok vůbec nevypadá. Extrémně časté je velmi promyšlené sociální inženýrství. E-maily ale běžně přinášejí viry, malware a ransomware. stačí špatně kliknout. Tady platí všechny bezpečností zásady uveřejněné již mnohokrát.
Neotevírat neznámé, neověřené přílohy. Pokud už otevírat, tak v bezpečném prostředí – pořiďte si virtualizaci a otevírejte věci tam. Případně je otevírejte na Apple iPadu či iPhone, kde je velmi obtížné něčeho dosáhnout (ale pozor, nemožné to není).
Virtualizaci můžete používat velmi aktivně i jako pracovní prostředí – v počítači si prostě vytvoříte ve virtuálním stroji další “počítač” který vždy budete spouštět “prázdný” a nebude v něm tedy zůstávat žádné věci, nové software, možná něco co jste tam ani nechtěli. Samotný počítač nemůžete každý den uvádět do továrního nastavení, virtuální stroj ano.
TIP: Vhodný detailní souhrn je v Jak se bezpečně chovat v prohlížeči při brouzdání po Internetu? a Jak zabezpečit a bezpečně pracovat s e-mailem?
Blokujte reklamu (jak už zaznělo v předchozích dílech), používejte Tor Browser, VPN a chraňte si soukromí prohlížeče nějakými dalšími nástroji. Řeč je o nich v Jak na lepší soukromí v prohlížeči? Ghostery, NOSCRIPT, WOT a ti další. Útoky se běžně odehrávají přes inzertní systémy. Útočník navíc bude mít dost jasno v tom, že jako novinář určitě chodíte na vlastní články.
Pozor na rozšíření pro prohlížeče, Velmi snadno se právě tudy do vašeho počítače může dostat něco co tam opravdu nemá být. Tady viz Nenechávejte v Chrome zbytečná rozšíření ani pluginy
Samozřejmě by mělo být antivirové a antimalware (to není totéž) software v počítači i notebooku (jedno zda Windows či Mac, Linux ne až tak nutně) a hodí se i v mobilním telefonu, ale tam toho moc nezmůže. Včetně všech dalších obvyklých bezpečnostních návyků.
POZOR: U e-mailu platí vše napsané v prvním díle (Začít musíte u e-mailu) – pokud vám ho někdo ukradne, je to to nejhorší, co se může stát.
Hodně prozradit může i obyčejné DNS. Pro novináře tedy asi zásadně DNS over HTTPS.
Totéž ostatně platí o brouzdání na webu – všechno by mělo být https, tedy šifrovaně. Pomoci tady může HTTPS Everywhere. Ale pozor, to že něco má zámeček neznamená, že je to pravé. Řeč je o tom v Znamená zámeček (https připojení) v prohlížeči, že je web bezpečný či dokonce ten pravý? Co certifikáty?
Bezpečnost na Internetu pro (nejen) novináře
TIP#2640: Co se stane s mým dvoufaktorovým ověřením, když přijdu o telefon?
Nějak tak není měsíc, aby se někdo neozval s tím, že přišel o telefon (krádež, ztráta, prostě odešel, skončil v práci a přišel o firemní) a teď se nemůže přihlásit tam, kam měl…
TIP#2640: Co se stane s mým dvoufaktorovým ověřením, když přijdu o telefon?
TIP#2589: Nezapomínejte na e-maily a telefon pro obnovení v Gmailu. Ale nejenom tam
Gmail má užitečnou funkci. Můžete si přidat jiný e-mail a/nebo telefonní číslo pro obnovení účtu. Tedy pro situace kdy se na účet nemůžete dostat, ať už pro zapomenuté heslo nebo pro napadení účtu.…
TIP#2589: Nezapomínejte na e-maily a telefon pro obnovení v Gmailu. Ale nejenom tam
TIP#2584: Co je to Quishing?
V médiích teď frčí psát o quishingu, takže proč nepřipomenout něco, co probíral jeden ze zdejších tipů už v roce 2021: Jsou QR kódy bezpečné? Co hrozí při používání? (Pokračování textu…)
TIP#2498: Co je to vishing?
Vishing je slovo vytvořené z voice phishing. A protože už phishing je nástroj podvodníků, tak je tomu tak i u vishingu. K phishingu případně viz Co je to phishing a proč tomu říkáme…
TIP#2373: Dá se, s ohledem na nedávné varování NÚKIB, používat TikTok bezpečně?
TikTok jsem v lednu probíral v podcastu Zakázat TikTok? Proč to v USA dělají? Kam TikTok míří a proč je v problémech? a má to samozřejmě hodně společného s tématem tohoto tipu. Stejně…
TIP#2373: Dá se, s ohledem na nedávné varování NÚKIB, používat TikTok bezpečně?
Bezpečnost na internetu pro novináře: Základní desatero
Devět dílů seriálu je opravdu dlouhé čtení (můžete začít prvním dílem Začít musíte u e-mailu (1)) . Místy i komplikované. Možná chcete prostě někde začít, takže tady je základní desatero těch nepodstatnějších věcí. Konkrétní…
TIP#1792: Bezpečnost na Internetu pro novináře: Další online účty (8)
Online účtů máme dnes podstatně více než jen e-mail a sociální sítě. Chránit tak budete muset podstatně více věcí. Rozhodně nepodceňovat ani ty další, které zdánlivě působí jako nevýznamné. (Pokračování textu…)
TIP#1792: Bezpečnost na Internetu pro novináře: Další online účty (8)
TIP#1788: Bezpečnost na internetu pro novináře: Chatovací aplikace (7)
Chatovací aplikace jsou na tom stejně jako sociální sítě – nutno chránit před napadením, jsou útokem na soukromí. Pro bezpečné chatovací sítě nesmíte použít nic z klasiky – Messenger je zásadně nebezpečný, WhatsApp…
TIP#1788: Bezpečnost na internetu pro novináře: Chatovací aplikace (7)
TIP#1787: Bezpečnost na internetu pro novináře: Sociální sítě (6)
Každá sociální síť dnes umí dvoufaktorovou ochranu přihlašování, některé i upozorňují na snahy o přihlášení (a řeknou i odkud). Facebook/Messenger, Instagram, Twitter, WhatsApp, Linkedin, prostě všechno musíte mít nejen se silným heslem, ale…
TIP#1787: Bezpečnost na internetu pro novináře: Sociální sítě (6)
TIP#1784: Bezpečnost na internetu pro novináře: Počítače a notebooky (5)
Stejně problematické jako s mobilními zařízeními je to s počítačem či notebookem. Je nutné začít ochranou silným heslem, ideálně opět hardwarovým klíčem. Pokud se vám někdo dostane přímo do počítače, získá prakticky všechno…
TIP#1784: Bezpečnost na internetu pro novináře: Počítače a notebooky (5)