Stejně problematické jako s mobilními zařízeními je to s počítačem či notebookem. Je nutné začít ochranou silným heslem, ideálně opět hardwarovým klíčem. Pokud se vám někdo dostane přímo do počítače, získá prakticky všechno bez nějakého extra snažení. A dostat se tam může fyzicky, prostě si k němu sedne a přihlásí se, tak na dálku. Tíme že do něj dostane vlastní software.
Disky v počítači/notebooku je nutné šifrovat, můžete využít co umí operační systém nebo zkusit například VeraCrypt. Zabráníte tím tomu, že se někdo dostane k obsahu, pokud by si udělal kopii disku.
Ideální je nepoužívat účet od Microsoftu, Google či Apple – chce to lokální účet. Což vůbec nemusí být snadné, nakonec i Microsoft dělá maximum pro to aby ve Windows všichni používali “síťové” účty (Jak smazat Microsoft účet a přihlašovat se do Windows lokálním účtem? a Proč je (dobré)(špatné) mít k Windows účet od Microsoftu? A nejenom k Windows. jsou dvě vhodné věci pro další studium).
Pokud chcete opravdu bezpečné řešení, tak to není Windows, ChromeBook ani Apple ale některý ze zabezpečených Linuxů (nejznámější je asi Tails, ale je jich více).
K vyšší ochraně soukromí pak ještě zákaz polohových (GPS) služeb. Pokud nebudete používat Tor, tak rozhodně blokování reklamy a ideálně nějaké ty pokročilejší ochranné nástroje.
TIP: Pro přihlašování nepoužívejte hodinky, otisky prstu ani obličej. Nejbezpečnější je opravdu složité a poctivé heslo. Ještě bezpečnější klíčenka.
Notebook i počítač musí po zapnutí/probuzení vyžadovat zadání hesla. Nikdy nenechávejte počítač ani notebook odemčený, ani na několik desítek sekund.
Notebooky/laptopy jsou často předmětem krádeží a ztrát, takže i s tím musíte počítat. Tady viz Jak chránit notebook (laptop) pro případ ztráty či odcizení?
Odevzdáváte věci do servisu? Počítače, notebooky, mobily, tablety? Zásadní je aby obsah byl šifrovaný, ale ještě lepší bude odevzdat bez obsahu, tj. kompletní bezpečný výmaz. Což u disků nemusí být vůbec až tak jednoduché (návod v Jak bezpečně smažu obsah pevného disku? Disk případně můžete vyjmout a nahradit nějakým dočasným (u notebooků to nemusí být možné).
Totéž se týká prodeje. Jak to může dopadnout najdete v „Elitní novinář“ Přibil prodal svůj notebook i s nahrávkami Babiše? Takže si přečtěte Jak připravit počítač, notebook, tablet či mobil k prodeji/předání někomu jinému?)
Jako u každého hardware co má operační systém nebo firmware je nutné dbát na aktualizaci – telefony, tablety, notebook, počítače, routery, chytrá domácnost, chytré reproduktory, herní konzole, e-knižní čtečky.
Protože určitě budete zálohovat tak i tady pamatovat na bezpečnost – zálohy šifrované a výjimečně v cloudové podobě. Pro skutečnou jistotu obnovení záloha to taky občas vyzkoušet, ale hlavně mít zálohy někde zcela jinde, než máte počítač či notebook.
U mobilů a tabletů to nebylo moc potřeba, ale tady rozhodně ano – aktivní firewall (dnes je ve všech systémech) a antivirový a anti malware software. Je nutné se bezpečně chovat, ale k tomu se dostaneme až v některém z dalších dílů – bezpečně chovat hlavně v prohlížeči a také velmi opatrně s tím, co si stahujete, spouštíte, otevíráte.
Bluetooth či Wi-Fi je bezpečné do okamžiku, než se objeví nějaká zásadní chyba (za poslední roky se to stalo několikrát). Řeč je o tom v Je nechávání zapnuté WiFi nebezpečné? (Wi-Fi mýty) a Wi-Fi zejména se týkají také nějaká ta pravidla bezpečného chování.
Kameru přelepit (nebo odpojovat při nepoužívání, pokud je připojena přes USB). Mikrofon také přelepovat.
Neznámé USB klíčenky ani kabely do počítače/notebooku rozhodně nepatří. Ře je o tom už v Je bezpečné připojit se na veřejně přístupný nabíjecí či USB kabel? Co s nalezenou USB klíčenkou?
Nikomu dalšímu počítač ani notebook nepůjčovat. Jedno jestli je to člověk známý či neznámý (to je ta nejhorší varianta). Vždy může udělat něco, co ohrozí bezpečnost počítače. Nevědomě i vědomě. Mělo by platit i v okamžiku, kdy můžete na počítači vytvořit samostatné účty, stále je to přístup do počítače.
TIP: Souhrny a detaily viz Jak nastavit soukromí a bezpečně se chovat na počítači a Jak nastavit soukromí a bezpečně se chovat na notebooku
Bezpečnost na Internetu pro (nejen) novináře
TIP#2640: Co se stane s mým dvoufaktorovým ověřením, když přijdu o telefon?
Nějak tak není měsíc, aby se někdo neozval s tím, že přišel o telefon (krádež, ztráta, prostě odešel, skončil v práci a přišel o firemní) a teď se nemůže přihlásit tam, kam měl…
TIP#2640: Co se stane s mým dvoufaktorovým ověřením, když přijdu o telefon?
TIP#2589: Nezapomínejte na e-maily a telefon pro obnovení v Gmailu. Ale nejenom tam
Gmail má užitečnou funkci. Můžete si přidat jiný e-mail a/nebo telefonní číslo pro obnovení účtu. Tedy pro situace kdy se na účet nemůžete dostat, ať už pro zapomenuté heslo nebo pro napadení účtu.…
TIP#2589: Nezapomínejte na e-maily a telefon pro obnovení v Gmailu. Ale nejenom tam
TIP#2584: Co je to Quishing?
V médiích teď frčí psát o quishingu, takže proč nepřipomenout něco, co probíral jeden ze zdejších tipů už v roce 2021: Jsou QR kódy bezpečné? Co hrozí při používání? (Pokračování textu…)
TIP#2498: Co je to vishing?
Vishing je slovo vytvořené z voice phishing. A protože už phishing je nástroj podvodníků, tak je tomu tak i u vishingu. K phishingu případně viz Co je to phishing a proč tomu říkáme…
TIP#2373: Dá se, s ohledem na nedávné varování NÚKIB, používat TikTok bezpečně?
TikTok jsem v lednu probíral v podcastu Zakázat TikTok? Proč to v USA dělají? Kam TikTok míří a proč je v problémech? a má to samozřejmě hodně společného s tématem tohoto tipu. Stejně…
TIP#2373: Dá se, s ohledem na nedávné varování NÚKIB, používat TikTok bezpečně?
Bezpečnost na internetu pro novináře: Základní desatero
Devět dílů seriálu je opravdu dlouhé čtení (můžete začít prvním dílem Začít musíte u e-mailu (1)) . Místy i komplikované. Možná chcete prostě někde začít, takže tady je základní desatero těch nepodstatnějších věcí. Konkrétní…
TIP#1793: Bezpečnost na internetu pro novináře: Práce v prohlížeči a e-mailu (9)
Nejčastějším způsobem útoku bývá prohlížeč a e-mail. Na novináře zcela běžně v podobě spear phishingu – tedy cíleného útoku, který jako útok vůbec nevypadá. Extrémně časté je velmi promyšlené sociální inženýrství. E-maily ale…
TIP#1793: Bezpečnost na internetu pro novináře: Práce v prohlížeči a e-mailu (9)
TIP#1792: Bezpečnost na Internetu pro novináře: Další online účty (8)
Online účtů máme dnes podstatně více než jen e-mail a sociální sítě. Chránit tak budete muset podstatně více věcí. Rozhodně nepodceňovat ani ty další, které zdánlivě působí jako nevýznamné. (Pokračování textu…)
TIP#1792: Bezpečnost na Internetu pro novináře: Další online účty (8)
TIP#1788: Bezpečnost na internetu pro novináře: Chatovací aplikace (7)
Chatovací aplikace jsou na tom stejně jako sociální sítě – nutno chránit před napadením, jsou útokem na soukromí. Pro bezpečné chatovací sítě nesmíte použít nic z klasiky – Messenger je zásadně nebezpečný, WhatsApp…
TIP#1788: Bezpečnost na internetu pro novináře: Chatovací aplikace (7)
TIP#1787: Bezpečnost na internetu pro novináře: Sociální sítě (6)
Každá sociální síť dnes umí dvoufaktorovou ochranu přihlašování, některé i upozorňují na snahy o přihlášení (a řeknou i odkud). Facebook/Messenger, Instagram, Twitter, WhatsApp, Linkedin, prostě všechno musíte mít nejen se silným heslem, ale…
TIP#1787: Bezpečnost na internetu pro novináře: Sociální sítě (6)