Než si vysvětlíme, co je to to Dunbarovo číslo, tak je dobré připomenout, že většině vašich přátel z Facebooku jste ukradení. S Dunbarovým číslem to totiž tak trochu souvisí.
Robin Dunbar je antropolog, který se před lety věnoval studování toho, s kolika lidmi jsme schopni udržovat stálé (stabilní) sociální vztahy. To slovo stálé je poměrně dost důležité. Ale také to, že jde o vztahy, ve kterých se obě strany znají a navíc vědí, jaké vztahy mají ostatní navzájem. Nejsou tedy něco jako “nejlepší přátelé”, ale trochu širší okruh lidí, se kterými se stýkáte, nebo tedy alespoň byste asi měli, protože jinak je to těžko stálý sociální vztah.
Dunbarovo číslo se týkalo hlavně skutečného světa, toho tam venku, mimo Internet, ale tak nějak ho před lety vzali jako platné i pro věci jako je “počet přátel na Facebooku”. Což vedlo k řadě článků na téma, že prostě na Facebooku “nemůžete mít více přátel, než 150” (přesněji 148). Což nejenom neodpovídá zcela Dunbarovu číslu (to je ve skutečnosti rozsah, mezi 100 až 230, ale 148 se ukázalo jako nejvíce vyhovující), ale hlavně se velmi rychle ukázalo, že lidé mají běžně více přátel než oněch 150. Jedna z analýz před pár lety říkala, že lidé do 25 let věku mají v průměru snad dokonce 530 (nebo tak nějak) přátel.
Robin Dunbar se k tématu aktuálně vrátil v Do online social media cut through the constraints that limit the size of offline social networks? a zajímavé na tom je, že zjistil že průměrný počet přátel (těch se stálým sociálním vztahem) je stále oněch 150. Ale také, jak je naznačeno na začátku, jenom něco mírně přes čtyři (je to průměr) jsou tací, že s nimi můžete počítat v okamžiku “emoční” krize. Necelých čtrnáct vám na Facebooku vyjádři sympatie, takže vlastně není divu, že z Facebooku máte možná deprese. Ověřil ale i to, co víme, že mladí lidé mají větší sociální kruhy, starší lidé je mají menší.
Podle Dunbara tohle vše není jenom specialita Facebooku, do něj se jenom přenášejí mechanismy a zvyklosti z reálného světa. Tam prostě nemáte 5000 “přátel” (což je maximum, které můžete mít na Facebooku). A v zásadě tam také platí, že většině lid “co vás znají” jste ukradení a pokud byste potřebovali pomoc, tak s nimi rozhodně počítat nemůžete.
Důležité na Dunbarově čísle je, že lidé mají omezené časové a emoční kapacity pro sociální interakce. Což je dobré vědět nejenom pro vaše “osobní” působení na sociálních sítích a Internetu, ale také pro podnikání.
V Making anarchist organisations work – Dunbar’s number, administration and care (což je samo o sobě zajímavé čtení, hodně zajímavé) najdete nejen výše uvedený ilustrační obrázek, ale také další zajímavou informaci. Dunbar ve svých studiích došel ještě k číslu pět, což je skupina lidí, ve které se nejlépe spolupracuje. A také to, že v oné 150 hlavé skupině si nejsou všechny kontakty rovny, jsou tam vrstvy, hierarchie. Na kterých může být zajímavé, že se řídí násobkem tří.
Jak na Facebooku funguje doporučování lidí do přátel? vám ukáže šílený svět šmírování a třídění lidí.