Když už jsem včera nakousl ty základy o formátech obrázků a fotografií tak je možná vhodné plynule pokračovat něčím podobným. Téma dnes je balit či nebalit, nebo lépe řečeno, komprimovat či nekomprimovat anebo také používat ZIP/RAR či jiný program toho druhu.
Jednu věc řeknu hned na začátek a má hodně společného s včerejším tipem. Obrázky v PNG/JPG podobě používají už komprimaci. A jakkoliv by to bylo skvělé, tak prostě komprimovat již komprimované možné není. Bohužel tomu tak není. Z čeho plyne, že pokud chcete někomu poslat nějaké fotky či obrázky v některém z formátů co už komprimaci používá, tak je nekomprimujte znovu. Každopádně k tomuto tématu se ještě jednou vrátím, protože tohle má zaděláno na samostatný tip.
Dnes ale obecně na téma balit či nebalit, komprimovat či nekomprimovat – a vám starším připomenu to, co mám stále já v takřka živé paměti. Dávno před lety, kdy ještě existovaly diskety, existovaly doslova desítky programů, které soupeřili o roli komprimačních a archivních nástrojů – ZIP, RAR, LZW, ARC, ARJ, TAR, GZIP, 7z, atd. A bylo to v době, kdy opravdu šlo o každý ušetřený bajt. Počítače v té době byly navíc velmi pomalé, takže šlo i o rychlost.
Dnes je všechno jinak. A z čistě praktického hlediska řeknu něco, co se určité části IT populace nebude líbit – dnes nemá smysl používat nic jiného než ZIP – pro komprimování, pro archivování, pro poslání velkého množství příloh v mailu, pro ušetření místa na disku (ať už skutečně nebo tím že chcete někam schovat velké množství souborů). Pokud jste zamrzli v 90 letech minulého století (pardon) a stále používáte RAR, tak děláte zbytečně lidem okolo vás život problematický.
Souhlasím, tohle bylo zlé, podlé a ošklivé. Jenže, věci se mají tak, že ZIP je dnes univerzálně podporovaný, dá se použít zpravidla i v cloudových úložištích, podstatně snáze v mobilech a tabletech. Ve Windows je také podporovaný přímo. To je ten jediný podstatný důvod.
Protože, pokud mi pošlete něco zabalené jako RAR, tak mě budete nutit aby si opatřil nějaký program, který tuhle věc umí zpracovat. A budu-li to potřebovat rozbalit na některé z mobilů či tabletů, tak to bude podstatně větší problém.
DODATEK: Valášek Altair mi na Facebooku správně napsal, že některé z těchto programů umí lépe komprimovat třeba větší množství soubor nebo data s často se opakujícími bloky a dat. A také že třeba 7-Zip (má vlastní formát) používá AES šifrování a je tedy velmi vhodný pro zabezpečení heslem (silným heslem). Zmíněný 7-Zip i doporučuje a používá, protože umí pracovat s hodně různými formáty (já se ho trochu obávám, v minulosti mi chtěl do systému propašovat nějaké adware, ale v počítači ho nakonec mám taky, bez onoho nechtěného dodatku). Myslím že Altairovo doporučeno umět využít některých specifických výhod je dobré, takže přidávám po vydání.
TIP: Jak otevřít RAR – jak otevřít soubor s příponou RAR? A jak otevřít ZIP a další formáty poradí co si pořídit na otevírání archivního souborů. Zejména jiných než ZIP.
K čemu to vlastně slouží a co s tím?
Archivní a komprimační software co umí tvořit ZIP použijete nejčastěji v okamžiku, kdy máte nějaký hodně velký soubor a chcete ho poslat e-mailem, nahrát na USB klíčenku nebo uložit někam, kde vám záleží na místě. Programy jako WinZIP, WinRAR (a řada dalších, včetně přímo Windows) vám umožní “zabalit” soubor (či více souborů) do jednoho výsledného souboru a uplatnit komprimaci – ta může výslednou velikost výrazně ovlivnit za předpokladu, že soubor jde komprimovat.
Druhý častý a dobrý důvod použití je ten, že máte velké množství (třeba desítky nebo stovky) souborů, které chcete poslat e-mailem. Což by v některých případech ani nemuselo jít, protože e-mail má omezený počet příloh. Můžete to vyřešit tak, že je opět zabalíte do jednoho archivu (ať už komprimovaného nebo ne) a pošlete ten archiv. Ale můžete to vyřešit i tak, že je nahrajete někam na Dropbox/Onedrive (úložiště, vzpomínáte?), což bude daleko praktičtější – budete-li to ale chtít nahrát na něco jako Ulož.to či Úschovna.cz, tak se vám taky bude hodit možnost to zabalit do jednoho souboru.
Příjemce, kterému to posíláte, musí mít možnost přijatý soubor rozbalit. Což je přesně důvod. proč opravdu doporučím se vyhnout čemukoliv jinému, než ZIP (můžete mu pak třeba zavolat a světácky oznámit “zazipoval sem ti to a šoupnul na dropbox“).
Archivační programy ještě zpravidla umí chránit soubor heslem – bez znalosti hesla se nikdo nebude moci k obsahu dostat. Ale tady jen upozorním, že je to taková ochrana ne-ochrana. Stačí když si kdokoliv najde program na rozlousknutí hesla a k obsahu se dostane. Takže tímto způsobem se opravdu důvěrné věci nikam posílat nedají.
Archivační programy se také dají dobře využít pro “archivaci” – třeba si můžete napsat skript (dávkový soubor) pro ukládání určitého adresáře právě do archivního souboru – a ten spouštět ručně či automaticky. Může vypadat třeba jako to cosi podivného na předchozím screenshotu. V tom můžete vidět, že používá jakýsi obskurní 7z – což v tomto případě nevadí, slouží jenom k archivaci věcí čistě pro mé vlastní použití.
Chcete-li, tento TIP má pokračování, najdete ho v TIP065: Archivní a komprimační programy pro pokročile? Vážně, to fakt je tak