SIM je zkratka z Subscriber Identity Module a nejspíš jste se s tímhle malým kouskem elektroniky setkali. Je v každém mobilním telefonu, může být v tabletech i noteboocích. Získáte ji od mobilního operátora a existuje v několika provedeních. Což je také důležité vědět.
Klasická SIM je elektronický obvod, (proto má i několik kontaktních plošek) který se vkládá do k tomu určeného konektoru/otvoru. V SIM je především uloženo konkrétní mobilní telefonní číslo. Mimo to je vázána na konkrétního operátora, takže při změně musíte dostat novou SIM.
SIM může rozhodovat i o tom, co váš telefon/tablet bude umět. Proto je například dobré pamatovat na to, že podpora LTE dat vyžaduje LTE SIM. Řada lidí v Česku má “staré” SIM, které LTE neumí. Někteří operátoři vám starší za LTE vymění zdarma, někteří za mírný poplatek. Vždy je to každopádně snadné a na počkání.
SIM je chráněna PIN kódem (pokud to chcete), který se zadává při zapnutí telefonu a můžete si ho libovolně změnit (viz Mám si chránit SIM kartu pomocí PIN?). Respektive, měli byste ho určitě změnit z výchozího PIN od operátora.
Má také PUK (Personal Unlocking Key), který budete potřebovat, pokud několikrát špatně zadáte PIN – ten získáte při koupi SIM a měli byste si ho dobře schovat. Dnes je ale už většinou možné ho získat u operátora, buď na zákaznické lince nebo v zákaznickém centru na webových stránkách operátora (stejně jako dále zmíněné PIN2/PUK2).
Pozor na to, že PIN u nových karet bývá u operátorů běžně přednastaven na známou hodnotu. Použít ho znamená, že si telefon (SIM) nechráníte. Viz Nejpoužívanější čtyřmístný PIN na světě? 1234. Jak jinak
Mimo to ještě ke kartě dostanete PIN2 (odemyká přístup k některým “extra” chráněným věcem). Patří k němu ještě PUK2, který použijete pokud si zablokujete přístup zadáváním špatného PIN2.
SIM karty umožňují nahrávat aplikace (SIM Application Toolkit), dříve se používaly pro bankovnictví, dnes už jde o nepříliš používanou funkčnost. Nahradily je klasické mobilní aplikace, ale ve vašem mobilu zcela určitě ještě je možnost vyvolat aplikaci co máte na SIM.
Přímo na SIM kartu je možné ukládat kontakty (pouze číslo + jméno), ale většinou se jich více než 250 nevejde. Dnes je podstatně praktičtější si kontakty ukládat v nějaké té cloudové službě (Google, Microsoft, iCloud, atd). Viz Jak na správu a (hlavně) zálohování kontaktů v mobilním telefonu?
Stejně tak se na SIM kartě dají ukládat SMS zprávy, ale vejde se jich tam zpravidla jenom dvacet. V dnešních mobilech se tento způsob už nepoužívá.
Různé velikosti SIM
Původní velkou SIM (Full-size SIM) dnes už hned tak nepotkáte, je totiž velká jako kreditní/platební karta (85.6 mm x 53.98 mm). Byť v téhle podobě si zpravidla SIM od operátora odnesete – skutečně použitelnou SIM si pak z téhle plastové destičky prostě vylomíte.
Běžně používané jsou
- miniSIM (25 mm x 15 mm, označovaná i jako běžná SIM).
- microSIM (15 mm x 12 mm). Ty se mimochodem objevily s příchodem originálních Apple iPad. První telefon s micro-SIM byl podle všeho iPhone 4.
- nanoSIM (12.3 mm x 8.8 mm a je mírně tenčí). Prvním zařízením s nanoSIM byl iPhone 5.
Důležité je, že ve všech případech je ploška s kontakty stejná, zmenšuje se pouze okolní plast.
Je dobré mít rámečky do kterých je možné vkládat menší SIM pro vložení do větších konektorů – často vám zbudou poté, co jste si “vylomili” správnou velikost. Ale dají se pořídit i samostatně. Pro mimořádně otrlé je zde vždy možnost, že popadnou nůžky a SIM si zastřihnou. Existuje i nástroj na ořezávání, mívají ho k dispozici na prodejnách u operátorů.
Pro opatrné je vždy možné zajít k operátorovi a ten větší SIM vymění za novou menší (opačně také, ale zkuste to nejprve s redukcí). Zejména byste to měli udělat, pokud potřebujete nanoSIM – je totiž tenčí, a jakkoliv ji můžete vložit do redukce, nemusí to dobře fungovat.
Potíže s kouskem plastu s plíšky a s tím souvisejícím nutným konektorem se snaží vyřešit eSIM, tedy SIM přímo zabudovaná v zařízení. Ale o tom je řeč v tipu Co je to eSIM? A proč není Apple Watch 3 s eSIM v Česku dostupné?
Kam se to v telefonu dává?
Pokud máte telefon co má vyměnitelnou baterii, tak je velmi pravděpodobné, že SIM se bude vkládat někde okolo baterie, tedy po otevření telefonu. V ostatních telefonech bude někde na boku telefonu možnost vysunout “šuplíček” (pomocí jehly, kancelářské sponky) do kterého je možné SIM vložit – SIM má jeden roh zkosený, takže by neměl být problém ji vložit správně.
Některé telefony umožňují vložit dvě SIM karty, v některých případech buď dvě SIM karty nebo jednu SIM + paměťovou kartu – do téhož “šuplíčku”.